Svet podľa Garpa

Možná jsem tohle dílo nepochopil, ale připadalo mi to docela jako blbost. Od začátku jsem se u toho nudil, ale myslel jsem si, že až hlavní postava konečně vyroste a tu dospělou verzi bude hrát Robin Williams, tak to třeba zachrání on. Ale nezachránil to. Jestli jsem ve filmu našel možná 3-4 vtipný momenty, tak je to moc. Vidět tenhle film je ztráta času a horko těžko jsem to vůbec dokoukal. (25.10.2022)

Krásný film, ve kterém ožívá jedna z mých nejoblíbenějších fiktivních postav - T. S. Garp. Robin Williams naprosto válí a Mary Beth Hurt je jako Helen naprosto okouzlující. Jen jedna výtka: ze zásady nesrovnávám film s knihou a ani teď tak neučiním, ale měl jsem po celou dobu sledování filmového Garpa pocit, že autoři prostě tak nějak počítali s tím, že diváci knihu znají. Nejsem si jistý, ale mám dojem, že bych všechny souvislosti a motivace postav úplně nepobral, nebýt tohohle knižního předporozumění. Myslím, že by nemělo být povinností číst knižní předlohu k plnému pochopení filmového děje. To ale nic nemění na tom, že film World According to Garp je pro mě naprosto výjimečný. (03.05.2012)

Román Johna Irvinga Svět podle Garpa je tak obsáhlý a různorodý, že jeho adekvátní převedení na filmové plátno je takřka nemožné. Tahle filmová adaptace George Roye Hilla, který se o podobně nemožný čin pokusil již třeba i v případě adaptace Vonegutových Jatek č.5, je ale natolik strhující a dechberoucí, že si ji zapamatujete nadlouho. Nepatří možná k absolutním vrcholům dějin kinematografie, ale svým lidským, milým způsobem a poetikou ne nepodobnou o mnoho úspěšnějšímu Forrestu Gumpovi osloví každého vnímavého diváka. Je pravda úplně jiný než kniha, ale přece hluboce lidský a emotivní film... (17.02.2007)

Svět podle Garpa? Nechápu. Spíš by se ten film měl jmenovat "Svět podle Jenny Fieldsové", Garpovy mámy. Skoro bych chtěl napsat: "Kdo nečetl knihu, nepochopí.", ale nebyla by to tak úplně pravda. Román, který ve své době znamenal revoluci a byl něčím podobným (podobným fenoménem), jako je dnes třeba Harry Potter. Otevřeně se v něm hovoří o sexu (to však ale i v jiných knihách, vzpomeňme např. Milence Lady Chatterley(ové) od D.H. Lawrence, 1928), ale hlavně zde jde o práva žen a doslova feministickou revoluci. Knižní předloha poměrně náročná na zpracování se dočkala své filmové podoby a řekl bych, že výsledek není sice nějak extra skvostný, ale není ani špatný a zaslouží si pozornost. Dobrý scénář a režie byli prostorem pro takové hvězdy jako je přesvědčivý Robin Williams, výborná Glenn Close a v roli Roberty uvěřitelný John Lithgow. Námět filmu neřekne mojí generaci a těm následným vůbec nic a je to již poměrně dlouhou dobu, co přestal být ve většině zemí světa aktuální, přesto... Vidět dobré filmové zpracování kdysi velmi slavné knižní předlohy není vůbec na škodu a nebude to ztracený čas. Verdikt: 3 1/2* a 75 %. PS. Zajímá-li Vás, jaké to je žít značnou část svého života pod vlivem a dozorem vlastní mámy, první polovina filmu Vám to zodpoví. (11.04.2012)

Na začátek musím říct, že původní Irvingovu knihu neznám, takže nevím, jak moc se liší od filmu. Na film jsem se odhodlala podívat, protože je to oblíbený film jedné mojí známé, která jej neustále vychvalovala a neustále všechno přirovnávala: "To bylo i v Garpovi." Takže jsem se na film těšila... První, co mě znechutilo bylo přehnaně feministické zaměření filmu. Matka našeho hrdiny Garpa je konzervativní feministka, podle které jsou muži jen zvířata a ženy vykořisťované chudinky. Sám mužský hrdina je zobrazován jako chlípné prase bez citů a svědomí, kdy podvádí svou manželku a lže jí do očí, zatímco když ona si najde milence, má šílené výčitky. Minuty filmu ubíhaly a ubíhaly a já se nudila a nudila a nepřestával mě udivovat sexuálně tabuistický záměr filmu - sex na louce, orál v autě a do toho zástupy feministek. Můj osobní pocit filmu je hrůza a zděšení, kdy z přirozeného dělají něco zakázané a odporné. (19.05.2011)