Hvězdné války podle Turka

A na sklonku šestého dne stvořil Bůh turecké Hvězdné války. Nejzábavnější věcí na tomhle filmu je, že ti, co ho hodnotí za 5, a ti, co dávají odpad, tak dělají z úplně stejných důvodů (jen ti druzí nebyli tak prozíraví, aby ho sledovali při skupinové konzumaci drog). Úplně „nejzvoranější“ tu imho nejsou dialogy a postavy, jež se pohybují někde mezi Mirkem Dušínem a Jendou Zemanovic a jsou hrané pouze obličejem (někdy) a zásadně ne tělem, ale střih a kamera. Záběry jsou zcela statické, naprosto nenavazují, kamera se NIJAK nepohybuje a dění je spojováno zásadně hrubým střihem, nikdy ne pohybem z jednoho bodu na druhý. Nasrat na kamerovou jízdu a kolejničky, vždyť máme zoom. A co by byl pořádný film bez trampolíny? Je tu i spousta dalších věcí – při házení nevýbušných materiálů následuje s železnou pravidelností výbuch jako po zapálení nádrže s benzínem, není jasné, jestli je Země planeta Javin, Slunce, nebo Hvězda smrti, klasická montáž trénujících hrdinů (tentokrát s polystyrenovými šutry), výbuch Hvězdy smrti (vrchol prvních SW) je tu používán donekonečna při výbuchu jakékoli stíhačky, expozice převysvětlující SW, islám, opakování záběrů a vkládání původních scén ze SW – ale toho, že mě turecké Hvězdné války naučily o kameře a střihu víc než jakákoli učebnice filmu, si cením stejně nejvíc. (04.11.2010)

Tak nevím, jestli se nejednalo o nějakou velice pečlivou parodii na většinu filmů vůbec, protože tolik nesmyslů je podle mého i na Turky moc. Největší perly jsou v režijní části věci - nejenom vykradené scény ze Star Wars, ale i ze samotného filmu se opakují třikrát až šestkrát, během tří vteřin jsme schopni vidět několik záběrů na sebe naprosto nenavazujících a celý film doprovází zvukové efekty hasicího přístroje nebo řevu podsvinčat v chlívku. Když zrovna není slyšet toto ani turečtina pana vyprávěče, sem tam hraje hudba z Indiana Jonese, která je rušená záblesky z paprskometů a chroptěním chundelatých potvor, kterým bylo torso nejdříve prokopnuto, poté odlehčeno o hlavu a nakonec rozpůleno. Navíc mi přijde, že většina toho filmu se točila jenom na první záběr, což mohlo vést i ke scénám, kde hlavního hrdinu (ozbrojeného nejpitomější zbraní, kterou jsem kdy viděl) napadnou POUZE ČTYŘI červení chundeláči (kteří kvůli anatomické chybě nemůžou dát ruce dolů a chodí nakřivo) a hrdina jich zfackuje tak pět, šest a potom další porazí tak, že je přeskáče a přitom jim utrhne hlavy. S "výpravou" se nikdo taky nepáral, posvátný chrámy i nejstreženější pevnost nejvyššího kouzelníka vypadaj úplně stejně a nedá se tam ani postavit vzpříma. Když hrdinský hezoun letí ve stíhačce, za ním se vystřídají čtyři různé scenérie v jednom záběru a když překusuje meče a zabíjí "kostlivce", tak mu v pozadí dokolečka a dostrany chodí neustále se doplňující protivníci, co mu tam dělají jenom kulisu a nikdy na něj nezaútočí. Jinak tomu filmu nechybí VŮBEC nic...a navíc krade z Moonrakera a Planety opic a zahraje tam taky nejznámější Bachova Toccata a fuga. (01.06.2010)

Masky jako ve studiové pohádce,i Corman měl lepší příšery a to je,už dost co říct. Ve filmu je všechno průhledné s příbhěm začínaje a končíje vlastně vším. Dvorní herec Arkin režiséra Inanc,zajímalo by mě jak se tihle dva k filmu dostali. Připadá mi to,že Turci by neměli své vlastní hudební studio a tak kradli,když jsem slyšel hudbu z Indiána Jonese při i u céčka trapného tréninku,neříkal jsem již nic,protože to nemělo cenu. Turci stejně jako Italové se drželi hesla. Pokud chceš udělat sci - fi a nemáš na něj,udělaj budoucnost úplně zničenou. Lidé živoří,kolem tebe poušt a ruiny. Film se skládá jen z bojových scén,kdy oba borci se tváři jako ti nejlepší a všichni jejich protivníci jsou úplní antitalenti. Aha já zapomněl,že tihle dva borci jsou pro tenhle úkol nejlepší. Citoval bych jiné,přesto se mi nějaké scény líbily a akce bylo dostal. A víte,kdy jsem si nejvíc smál. Arkinův kolega vypadá přesně jako Steve Roudcs ze seriálu Ženatý se závazky,takže já tam furt viděl jeho a čekla až se objeví Marci a zbytek seriálu. :-) (09.07.2010)

Nezapomenutelné. V hlavní roli mistr světa ve trojskoku Cüneyt Arkin, který svým dokonalým pojetím boje jeden na jednoho zachraňuje Svět. Se svým krásným přítelem, který má slabost pro ženy, zachrňují tento Svět před zlým čarodějem. Ten se jej snaží zničit, ale brání mu v tom molekuly z lidských mozků, které udělaly bariéru kolem Zeměkoule. A proto se náš milý čaroděj pronásledovaný těmito dvěma hrdiny snaží získat zlatý mozek, který obsahuje všechno lidské vědění a kdo ví co ještě, aby krom své neuvěřitelné síly a zla, které je v něm nahromaděno, získal i inteligenci, díky které by mohl Svět porazit. Hlavní hrdina se zamiluje do turecké nemluvné blondýny (a provaděpodobně i do jejích malého syna), kvůli které nasazuje holý život a bojuje proti červeným medvědům a černým medvědům a ještě něčemu, co má prý vypadat jako kostlivec. Aby tyto potvory porazil, musí zvládnout trénink, kdy mlátí dlaněmi do skal a kope do balvanů. Ale hlavně co je důležité - trénuje skákání - to je právě hodně důležité při bojích jeden na jednoho. Náš hrdina používá taktiku, kdy nepřítele třikrát přeskočí a až při skoku čtvrtém jej kopne do hlavy... Hudbu k filmu složil John Williams. Pokud chcete vědět víc, tak se na film podívejte, protože to opravdu stojí za to... -10/-10 (16.11.2009)

V životě jsem udělal mnoho zásadních omylů. Šlápl jsem nejednou do psího/kočičího lejna, rozbil na písku nemalý počet báboviček, pravidelně házel role toaletního papíru do záchodu, vyhazoval peníze do odpadkového koše nebo rovnou klíče od auta házel do popelnice. A moje řada nešťastných příhod se nedávno rozrostla ještě o jeden kousek. Udělal jsem totiž zásadní omyl v tom, že jsem si pustil neblaze známý turecký Star Wars. Teda ne že by mi až tolik vadila vykradená hudba z různých filmů nebo vypreparované záběry přímo ze čtvrtých SW vyhoněné až na vrchol téměř epileptickým opakováním záběru vybuchující Hvězdy smrti, ale když už mi pod čumák předhodíte jakékoliv dílo, mým nejskromnějším přáním bude aspoň to, aby se na film dalo koukat. Obrazově, zvukově. A pokud jsem něco takového čekal od našich tureckých přátel, tak to jsem se pěkně přehmátnul. Panoptikum tureckého absurdna právě začíná, držte si klobouky, dámy a pánové - teď pojedeme jenom z kopce. Pokud teda nemáte kapku alkoholu v krvi - pak bych věřil, že by to i za těch 5* mohlo být -, ale za stavu střízliva teda ne, přátelé. Nebo aspoň v nějaké hodně veselé náladě. Odpádek to bude, muhaha! *ďábelský smích* (28.09.2011)