Jed

Tři romány zfilmované na ploše necelé hodiny a půl! Tři příběhy outsiderů mají i přesto začátek, obsah a pointu. Hororový černobílý díl má navíc úžasnou kameru. Homosexuální vězeňská část se skoro celá odehrává ve tmě a sotva se bude někomu líbit. A historka o záhadně zmizelém šestiletém otcovrahovi je nám vyprávěna v útržcích osob z jeho okolí, aniž bychom jejího hrdinu zahlédli. Máloco z americké nezávislé produkce si nálepku „nezávislý“ opravdu zaslouží. Tady je ovšem naprosto na místě. Bůh ví, proč jsem si přitom vzpomněl na filmy Kennetha Angera. (09.09.2007)

Veľmi divný film, ktorý nám rozpráva 3 príbehy, ktoré nemajú nič, ale absolútne nič spoločné, dokonca ani forma jednotlivých príbehov nie je ani len podobná (sci-fi dokument?, horor?, dráma?). Miestami film pôsobí "lynchovsky", ale pochybujem, že Haynes je tak dobrým režisérom, aby jeho nezmysly zmysel mali (ako je tomu, myslím, u Lyncha). Oceňujem akurát miestami extra-dlhé zábery bez strihu, odporné (v dobrom slova-zmysle) masky v príbehu o malomocnom vedcovi a hudbu. Ale 2 veci by som rád vedel: 1.) Koho zaujíma 2-minútový záber na súložiacich homosexuálov alebo na 5-minútový záber na homosexuála, ktorý sa snaží ohmatávať iného spiaceho homosexuála? 2.) Čo dočerta má znamenať ten názov - "Jed"?! (17.07.2007)

...he? Tři prolínající se a naprosto odlišné příběhy, přičemž dějová linka každého z nich je více či méně úchylná - avšak zároveň tak nějak podivně nezajímavá. "Dokumentární" část ujde, "homo" taky průměr, třetí oldskůl povídka asi nejzajímavější, přesto též nijak zvlášť úžasná. Celkově průměr s tím, že pro nenapravitelné zvědavce (viz moje maličkost) tahle nepříliš záživná podivnost možná i přesto stojí za zhlédnutí. (18.07.2007)

Což o to, kapitoly o vědci, co sám na sobě vyzkouší záhadný nápoj, a o chlapci, co po vraždě otce vyletí oknem, jsou poměrně zábavné. Jenže co s tím, když by jejich námět nevystačil ani na povídku o jedné straně. Jde spíš o takové anekdoty, co se nikam nerozvíjejí, nemají pointu, jen se točí v kruzích. Vědec se promění v leprotické monstrum a chodí po městě. To je vše. Budí to pak dojem, že povídky jsou tři jen proto aby se to horko těžko natáhlo na celovečerní stopáž. (A s tím explicitně nasnímaným násilím a erotikou to taky není žádná sláva. Jinak bych dal víc.) (20.08.2019)

Haynesův povídkový film je doprovázen citáty z románů Jeana Geneta Panna Marie květná (1944), Zázrak růže (1945) a Deník zloděje (1949). Každá ze tří povídek vypovídá o různé formě vyděděnosti ze společnosti. Pseudodokument Hero pojednává o malém chlapci, který zastřelil svého otce. Ukáže se, že byl velkým snílkem s poněkud zvrácenými sklony, který nakonec z tohoto přízemního světa uletí do nebes za Bohem, k němuž patří jakožto jakýsi ztracený anděl, který prošel očistcem lidského světa. Hrdinou povídky Horror je vědec, který omylem vypije sérum, které právě vynalezl a onemocní leprou, kterou šíří městem. Jakožto zrůda se stává vyhnancem z lidské společnosti a jedinou ženu, která ho miluje a která je to poslední, co mu na světě zbylo, rovněž zahubí jeho smrtelná choroba. Lidé jen těžko snáší ošklivé a nemocné jedince a tak ho dovedou k nevyhnutelné záhubě. Film je zřejmě odkazem na americké paranoické horory z 50. let. Povídka Homo vychází přímo z Genetova Deníku zloděje. Hlavní hrdina, sirotek, homosexuál a notorický trestanec John Broom je autobiografickým ztvárněním samotného Geneta, alespoň tak, jak se sám prezentuje ve svém románu. Broom je vyvržencem jak ve společnosti jakožto zločinec, tak i mezi trestanci jakožto homosexuál. Na rozdíl od hrdinů dvou předešlých povídek snáší ovšem svůj osud dobrovolně, vědomě si ho zvolil a jako jediný je šťasten, tak jako sám Genet: "Rozhodl jsem se být tím, co ze mě udělal zločin." (18.07.2007)