Cesta za úsměv

Stejnojmenný TV seriál datovaný o rok dřív jsem neviděl, dovídám se o něm víc až teď po zhlédnutí, včetně toho že tento snímek má být jen polovičním sestřihem seriálu do celovečerního formátu – což mi i vysvětluje na rok 1972 překvapivě černobílý obraz (když má celý materiál televizní původ)... a popravdě důvod existence tohoto sestřihu moc nechápu, snad jen za účelem lepší propagace původního Jędrykova počinu. K filmu, co jsem viděl: Hodně se mi na Cestě za úsměv líbilo, že šlo o dobrodružnou road movie pro děti, přímo se dvěma kluky na cestách. Užíval jsem si zvláště první půlku, když to cestování porůzným způsobem na zvolené místo připomíná až nomádské vandrování. Řada putovních setkání a zážitků, z nichž některé mají pokračování (včetně střetu s další tuláckou klukovskou dvojkou), mě upoutala a často jim nechybí vedle dobrodružství a napětí ani jistý vtip. Děj se trošku pozmění a často i zvolní ve chvíli, když kluci potkají tetu Ulu – což byla pro mě trochu zvláštní postava: na jedné straně ukrývá v sobě dobré srdce, ale od pohledu ani projevem mi přesto vždy sympatická nebyla. Taktéž celý děj začal občas v její přítomnosti celkem stagnovat. Po skončení film vidím těsně pod hranicí 4. hvězdičky... je možné, že bych ze seriálového podání (bez vystřižení půlky scén) mohl mít lepší dojem. *** Těžký cestovný kufr se sbírkou zahraničních nálepek je ale hezkým nápadem na „průvodní“ prvek a z dětských výkonů jsem měl též dobrý dojem. [70%] (02.03.2023)