Protilátka

Humor založený na komolení slov na kterým byla postavena celá první čtvrthodina filmu, nepovažuju za nic vtipnýho. Takový humor s přehledem přebije Karel Schwarzenberg, který na tiskovce a v politických diskuzích vypadá jako když mluví ze spaní. Naštěstí s příchodem Jacques Villereta na scénu se dostaví ten jedinečný typicky francouzský humor, který mě dokáže dodat tak příjemnou náladu, že bych neměl problém ani s líbáním slimáků. Nepostradatelný pomocník je bohužel posledním filmem Jacquese Villereta, který krátce po natáčení tragicky zemřel a tím tak odešel jeden z mála chlapů, který dokázal dodávat úsměv na tvář mnoha lidem po celým světě a za to má tenhle malý sympatický tlouštík mě věčné sympatie. (28.06.2009)

POZOR SPOILERY. Podnikatel Marty začne najednou komolit slova. Této vady řeči se dokáže zbavit jedinně v blízkosti účetního Morina, kterého tedy začne mít neustále ve své blizkosti, ubytuje ho u sebe doma a pověří ho jako pobočníka ve své firmě. Nakonec zjistí, že příčinou jeho problémů je ztráta medvěda z dětství, kterého Morin vyrobil. Uffff, ačkoliv teď je bizární hlavně můj pokus o popis děje, tak tady mi přišlo bizarní hlavně tohle zakončení s mědvedem, které může papírově možná působi hřejivě, ale mluvení Claviera s medvědem a bratrský souboj o plyšáka na mě byl ke konci už trochu zbytečný úlet (a sledoval jsem sám a samozřejmě NAPROSTO střízlivý, takže jsem se ani neměl s kým se tomu vysmát nebo se u toho cítit dostatečně na tripu.:D) Škoda, že nejen tento, ale v podstatě všechny dějové kotrmelce (od hlavního nápadu až po zmíněné zakončení) působí trochu nuceně a nepřirozeně.Během Nepostradatelného pomocníka jsem si jinak párktát vzpomněl na o rok mladší snímek s Clavierem Zloduch Albet, který se mi líbil. Ten byl taky postaven na vděčém schématu střetu dvou odlišných lidí, střetu, a kultur, který částečně funguje i tady. Například scény u pana Martyho v bytě jsou fajné (až jsem skoro litoval, že pasáží jako večeře nebo prohlídka koupelny nebylo ve filmu více.). Clavierovi  navíc tyhle zazobanci prostě jdou samy a HLAVNĚ Villeret je i v jedné ze svých posledních pořád roztomilý....a jak já chtěl vidět jejich spolupráci!!!  Sice jsem naštěstí viděl viděl film  originale, ale handicapem je, že komolení slov ve francouzštině Čecha moc nepobaví, a český dabing je v tomto případě opravdu jen na vlastní nebezpečí.  Takže slovní  úvod mi moc nesedl. Stejně jako náhlé zakončení do bizáru a  scény s Clavierovými rivaly. Zbytek je celkem fajn oddychovka. Trochu random film taky neuškodí, hlavně před Vánoci. Random film, ale hlavně vyznamný svou hlavní dvojící. (09.12.2021)

Clavier a Villeret se opět sešli v jednom filmu (Papy fait de la résistance) a opět to dopadlo dobře, jenže tentokrát si oba komici zahráli hlavní role. Film je zalidněný řadou zábavných postav a postaviček: JAMova oddaná manželka ochotná předstírat zlomenou nohu, aby nevyšla najevo manželova návštěva psychiatra (T. Lhermitte), Andréova sousedka a hospodyně Andrée vyvářející lidové pokrmy, JAMův aristokratický tchán ochotný sympatizovat spíš s komunistou než se svým zetěm, osobní řidič, který by si klidně kopl do šéfovy mrtvoly, drzá dcerka, podivínský bratr atd. Docela vydařená komedie. (29.06.2006)

Toto uz Christian Clavier hodne prehnal - komedia len na zaklade komolenia slov. Jo, iste par scen je vtipnych, ale pri Clavierovom komedialnom talente sa urcite dalo z toho vytrieskat ovela viac. Jacques Villeret /Blbec k veceri/ bol vyslovene otravny. Francuzske filmy a hlavne komedie su uz len matnym odleskom zaslej slavy zo 60. a 70. rokov - Cetniky napriklad : 7 % (20.03.2019)

Slabší komedie klasicky francouzského typu. Většina "vtipných" momentů se zakládá na přeříkávání se, které velmi záhy začne být ohrané. Dobrých hlášek minimum ("Co to tu smrdí? Nešlápl jsi do hovna?" :-), vtipných situací rovněž (veškerá "vtipnost" je zúžená na plyšovýho medvěda a piraňu zakousnutou do ruky). A to je imho trochu málo. 50% a ** i přesto, že mám moc rád Claviera, Villereta i Lhermitta a francouzskou komedii obzvlášť! ;-) (29.06.2009)