Domek z karet

Polský film „Domek z karet" režiséra Erwina Axera, laureáta polské státní ceny, byl natočen podle známé divadelní hry Emila Zegadlowicze, kterou provedlo Státní divadlo ve Varšavě. Tato hra měla zajímavé osudy. Byla napsána bezprostředně po skončení válečných akcí v roce 1939 a obráží hořký pocit oklamání a zrady na polském národu, dohnaném až na pokraj katastrofy buržoasní vládou a pak opuštění ve chvílích nejtěžších. Autor této hry Emil Zegadlowicz krátce po jejím napsání zemřel a hra byla nalezena teprve později v jeho pozůstalosti. Již krátce po prvním uvedení v roce 1955 na scéně Státního divadla ve Varšavě bylo zřejmo, že tato hra přerostla svoji dobu. Zdařilé zachycení ovzduší doby těsně před katastrofou, psychologický a politický průřez buržoasní společností i celkově vyústění hry dokazuji, že autor nejen bezpečně vládl uměleckými, dramatickými prostředky, ale navíc, že již tehdy v době největší poroby polského lidu dovedl správně vidět. Slovy hrdiny svého dramatu Bruno Štorce demaskuje licoměrnost, pokrytectví a fráze polské buržoasie, která v rozhodném okamžiku zradila. Slovy Bruno Štorce také dokazuje, že prostý lid, rolník a dělník, si musí o svém osudu rozhodovat sám. Závěr hry pak je prostou, dramaticky však velmi silnou a účinnou apotheosou přátelství mezi polským a sovětským lidem. Filmový přehled 21/1955 (12.08.2009)