Transamerika

Road movie o pochopení lidské touhy a následování cesty svého vnitřního já? Určitě, avšak některé drobnosti nepadnou do oka každému divákovi tak, jak by si autoři přáli. Felicity Huffman předvádí "úžasný" výkon. Proč uvozovky? Protože poměrně hezká starší žena hraje ošklivého muže, co se stal(stává) ošklivou ženou. Trochu zvláštní a ještě k tomu přidejte její hlas plný zvláštních zvuků a hloubky máte Bree. Trochu mě zklamal scénář, který toho většinu filmu moc neřeší a jen nechává Bree s jeho/jejím synem putovat po Americe domů. Téma transexuálů nepatří mezi mé vyhledávané, ale už jen kvůli oscarové nominaci jsem shlédnutí tohoto snímku považoval za nutnost. (21.09.2007)

Když jsem to viděl poprvé, tak jsem dal pět hvězdiček. Ale když poznáte skutečné trans lidi a tohle téma a to, jak se posunulo, začne film působit jako horor a parodie. Jediný klad je, že (trans) ženu hraje (cis) žena. A uznávám, že Felicity Huffman je dobrá. Ale film není. Možná jako ilustrace toho, co všechno za buzeraci a svévoli musí trans člověk podstoupit pro svoje uznání. Potíž je v tom, že film to (a všechny postavy a jejich vztahy) zobrazuje jako frašku a karikaturu, než kritiku. Působí to celé jako „o nás bez nás“, kdy si mladý režisér natočí školní práci (nic dalšího nenatočil) a cissinci se na trans téma chodí dívat jako do ZOO a bojí se říct, že císař je nahý. Jako slohovka dobrý a režisér se snažil o upřímný počin. Jako road movie to ale vede do slepé uličky. To, jak se dané téma posunulo, je vidět v aktuální road movie o synovi a transmatce: Vzdálená/Landlocked. Zajímavé, že má nižší hodnocení než Transamerika. (23.12.2021)

No, co mám z tohoto filmu za pocity? Jsem fakt na rozpacích. Jasný, že za to může on(a), ta mužská žena. Né že by mě to nějak zneklidňovalo - člověk už viděl všelicos - ale prostě dívat se celou dobu na ten její mužatkovitej obličej, to bylo jako dívat se na egzém na varleti (jako že je to nepříjemný). Felicity Huffman byla totiž tak moc uvěřitelná, že byste ekli, že je fakt tranďák. Naopak musím přiznat, že i přes moje čistě heterosexuální sklony na mě zapůsobil ten synek (Kevin Zegers), kterej měl jak dobrou roli, tak i dobře zahranou (a s těma blond vlasama mi hodně přiomínal Kurta Cobaina). Co mi ještě šlo vyloženě na nerv, byla ta její(jeho) odporná matka (příšerně zmalovaná, příšerně oblíkaná, s příšernejma kecama, vlasama i názorama), ale ona tak asi měla působit. Každopádně to bylo na vraždu kovadlinou do hlavy. Místama se tam objevoval i humor, ale vcelku to působilo jako další z mnoha nezávislejch filmů, který už nikdy nebudete chtít vidět. (08.08.2007)

Jedním slovem – výtečná. Výtečná Felicity Huffman. Tady by nikdo zoufalku Lynette nehledal. Úžasná práce s hlasem, s mimikou. Způsob řeči, dikce, modulace hlasu. Dokonalé, precizní, bezchybné. Jasně, obrovský díl práce odvedli i maskéři, ale hlavní tíha leží na ní. „Stanley Schupak už tady nebydlí. Stanley nemá syna.“ Co dělat, když se pár dnů před kýženou operací ozve Toby, domnělý syn? Chtít být ženou a najednou být otcem? Syna momentálně ve vězení a ne právě výlupku ctností. Problém je přímo nerudovský – kam s ním? Fotka s jeho matkou důkazem, který nelze přehlédnout. Spisovná felicity v podle svého mínění nenápadných kreacích, aby nebudila pozornost okolí. Růžovofialovou v podstatě do konce neopustí. Nejen na sobě, i v bytě. Syn to hodnotí lakonicky: „Vypadáte strašně.“ Pán prstenů je podle něj teploušský film. Felicity – Bree – vynakládá nesmírné úsilí na zatajení pravdy. Scéna s nevlastním otcem nezapadá do jejích představ. „Neřekl jsi, proč nechceš jít domů.“ Když vyplouvají na povrch věci z Tobyho života, je úzko nejen Felicity. Stejně jako když s Felicity Toby mluví o svém otci. „Jsi holka nebo kluk?“ Co všechno způsobí nevinná otázka malé holky. Huffman je úžasný transsexuál, pravděpodobný, ani na vteřinu nesklouzne do karikatury. Jenže pak Toby uvidí to, co mělo jeho zraku zůstat navždy skryto. (Mimochodem, dobrý trik, dobrý záběr.) Když okradení, bez auta a bez peněz najdou útočiště u starého Indiána, výtečného Grahama Greena, je čas i pro trochu poezie. Se slzičkou v oku. Která tak nějak přetrvává i na návštěvě u rodičů, kteří přece jen nebyli tak docela mrtví. Jen nechápaví. „Kéž by se na mne alespoň jedinkrát opravdu podívali.“ Rodinná idyla prasklinami minulosti a střípky budoucnosti. Plačící Bree je pak víc, než se dá snést. A to jsem do poslední chvíle vážně netušila, jestli to udělá nebo ne. Transamerica vás nenechá klidnými, musíte si udělat vlastní názor, převrátit si problém zprava doleva, seshora dolů, zepředu zezadu. Na Ameriku víc než odvážný film. (23.08.2008)

Poněkud méně uvěřitelný příběh, který psala patrně kočička s pejskem (transexuál, který má homosexuálního syna - narkomana a prostituta, sestru - (bývalou) alkoholičku a matku zmalovanou hůř jak velikonoční vajíčko) s poněkud více neuvěřitelnými dialogy, jako např. "močopudné - to znamená, že lítáš na záchod, a né na velkou". Zajímavosti: V epizodní roli podlého kradače aut se ve filmu mihla i Lucka Vondráčková, a dokonce ukázala i své vypracované tělo. Herečka hlavní role Felicity Hoffman prokázala velkou oběť filmovému umění. Kvůli jedné jediné scéně, kdy za autem vykonává malou potřebu, si neváhala nechat přišít penis od neznámého dárce, který měl dva, a tak jí jeden věnoval. Po skončení natáčení pak dlouho váhala, jestli se má této chlouby zbavit. Ale nakonec po dvou týdnech, kdy vůbec nevycházela ven z domu, si uvědomila, že musí dělat i užitečnější věci, než si jen pořád hrát, takže si ho zase nechala odoperovat. (28.03.2013)