Člověk bez osudu

Studené zpracovánî výborné knihy staví Gyuriho do role naříkajícího ublížence, což je prakticky naprostý protipól románové předlohy. Chlad filmu doplňují studené barvy i odtažité herecké výkony. Takže jediným opravdovým zážitkem byla po dlouhé době opět velice zdařilá Morriconeho hudba, která svým aranžmá připomínala poetické scény z Rozhněvaného muže. (14.05.2020)

Myslím si, že tá Nobelovka je úplne zaslúžená. Príbeh židovského chlapca v priam devastujúcej atmosfére koncentračných táborov. No nedajte sa zmýliť, to dôležitejšie nájdete až na samom konci. Film má v sebe tak zaujímavé myšlienky, že jeho škoda nevidieť. To precitnutie a duchovný rast chlapca je priam geniálne podané. Presne tak to žiaľ v živote chodí.... Slušný nadpriemer. 80/100 (07.06.2022)

Naprosto výborná záležitost! Snad nejlépe udělaný a zpracovaný příběh na téma "žídé a koncentrák". Vynikající herecký výkon hlavního hrdiny, fenomenální kamera, propracovaný příběh, Miniepizodky kde bylo jednoduchým způsobem vyjádřeno vyčerpání, ztráta naděje, agrese, bezohlednosto, hlad, ponížení...útrapy. Co bych na filmu jěště také rád ocenil je, že tohle téma poskytuje velký prostor pro násilí a ve filmu ho prakticky nenajdete. Je udělán tak elegantně a inteligentně. Navíc vše podpořeno jak jinak, výbornou hudbou pana Morriconeho. A věta " Já už jsem jednou umžel," nebo "už víš, co je židovství?" se vám zavrtá do hlavy. Snímek, který pohltí. (15.09.2009)

THE MAIN THING IS IT'S OVER, YOU SURVIVED! WHAT DO YOU FELL NOW YOU'RE HOME AGAIN, IN THE TOWN THAT YOU LEFT BEHIND? HATRED!!! Filmy o koncentračních táborech, jsou vždy děsivé. Tenhle není výjimkou. Jen mi přijde, že pan režisér se z toho snažil vykřesat až moc efektních scén. Proč by György šel uprostřed noci a v dešti, někam šlapat v bahně, místo toho, aby nabíral v suchu sílu na další pracovní den? Nejsem specialista na koncentrační tábory druhé světové války, ale nepřipadalo mi ani moc reálné, když kluka který nemůže chodit, s ránu plnou červů osprchují a dají do postele s čistým polštářem, peřinou a jídlem. Nevím nevím. Jak už jsem ale říkal, filmy z těchto táborů, jsou vždy emočně silné. Nejkrutější období lidských dějin. (26.12.2017)

Dávám plný počet nejen za samotný příběh, ale opravdu za velmi věrohodné a dech beroucí vizuální zpracování, které se tak často nevidí. Když jsem viděl KT Buchenwald neměl jsem slov. Všimněte si, že při scénách s tímto koncentračním táborem je v jednom záběru v popředí zachycena zoo-zahrada, kterou si ve skutečnosti v táborové oblasti pro SS vybudovalo velení tábora. Sice ve filmu neleží na přesném místě, ale tohle zpodobnění cynismu tolik vlastní nacistům mě srazilo. Záběr na ulici s táborovými bloky v Osvětimi-Březince, to se opravdu ve filmu často nevidí. Troufám si říct, že se jedná o jeden z nejlepších snímků o holokaustu. Nepotřebuji, aby mě tvůrce zaváděl do hloubky, když samotný příběh osamělého chlapce v centru genocidy je sám o sobě dosti hlubokou výpovědí. Jestli jsou si filmy o šoa podobné, tak to je samozřejmé, vždyť se jedná o jedno a to samé téma, hlavně v případě, pokud se děj odehrává za „dráty“. Přesto děkuji za každý takový film, obzvlášť takové kvality a zpracování. Nezlobte se, ale vedle tohoto snímku se zcela rozplývá Chlapec v pruhovaném pyžamu, který je dle mě nepřesvědčivý a pokud mluvím o hloubce, tak ta v něm prostě není. Ale abych neodbíhal: Scénami podobné těm, kdy je chlapec s posledními silami nesen v KT Buchenwald na nosítkách a matně hledí na hromadu těl, jež je vyskládána u budovy krematoria, režisér L. Koltai téměř zachytil každodenní hrůzu a smrt nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Ještě víc se těším na samotnou knihu. (12.01.2012)