Výtah do pekla

Hu, ale řádné psycho. Skupinka lidí vě výtahu a půlce z nich jebe. Telepati, psychopati (a ten ksicht je fakt vymazlenej), teroristi a kdo ví kdo ještě a zda vůbec. Až fobicky působicí dystopiské futuretro, které je stejně dramatem, sci-fi, psychologickým thrillerem, horrorem nebo bizarním úletem. Futuristický, zřejmě postapokalyptický svět, kdy lidé žijí v podzemí a hodně času tráví ve výtazích, jako domácí miláčky si vodí mozky na mechanických nožičkách, ale japonské školačky pořád nosí ty samé školní uniformy. Inu, síla fetiše je obrovská. (17.07.2015)

Žádná sláva. Není to ani moc divný, natož originální, nebo přehnaně sadistický, a už vůbec ne halucinogenní, neboť zvolená filmová forma nedisponuje parametry klaustrofobně identické Kostky a aroma Pekla si musí člověk dočmuchávat mezi řádky. Někde na pomezí metafory a exploatace se pouze vypovídá něco málo o lidech, kteří ve vyhrocené situaci sundávají masky a odhalují sama sebe. ____ Ohledně stylu: Za prvé tak jako Matrix rozlišuje zelené virtuálno a modrou realitu, i Hellevator vyděluje dvě barevná schémata – pro výtah mongoloidně žlutá, pro policejní výslech námořní modř. Tenhle efekt dosahovaný přes filtry není až na nasvěcování moc drahý, proto se hodí do obdobně ambiciózních filmů omezených rozpočtem. Za druhé místo obvyklé formule záběr-protizáběr využívá film hlediskové záběry (tj. pohledy na hledícího a na hleděné). Vyplývá to z uzavřenosti prostoru a z faktu, že se ve filmu vztahy mezi lidmi příliš nepěstují. (02.09.2008)

No, po většinu doby fakt děsný psycho a hned od začátku sem v podstatě nevěděl na čem sem, vůbec sem se nemol pořádně zorientovat v ději, protože film v podstatě nic moc nevysvětlí a rovnou vás šoupne do prostředí temnýho sci-fi, který mi trošku připomínalo mix mezi 12 opic a Blade runner a začne se odehrávat zmatenej a nic neříkající děj a to až do doby než do výtahu nastoupí ty dva vězni, teprve pak začne to co sem od tohohle filmu očekával, oba dva sou fakt neskutečně super drsný a jde z nich opravdu strach, tahle část filmu je opravdu brilantní a celkem pěkně krvavá vyvražďovačka v mini prostoru. To co se filmu taky nedá ubrat je dokonalá atmosféra, ale i tak, že jsem si nakonec přišel na svý, nemůžu překousnout ten děsně nepochopitelnej děj, i když na konci se to aspoň trošku vysvětlí (16.12.2006)

Prostředí podzemního světa lehce evokuje postapokalyptickou uzavřenost 12ti opic, ale na rozdíl od nich vás nečekají fantastické výlety v čase, ale psychodrama několika lidí zavřených v zaseklém výtahu. Že nejde o lidi obyčejné je jasné od prvního pohledu, a právě v odhalování jejich traumat a úchylek projevujících se právě v tomto uzavřeném prostoru tkví největší část kouzla filmu. Vytknout bych mu mohl jen pár věcí, z nichž nejvýznamější je od počátku malá uvěřitelnost některých postav u kterých si nebudete jistí jestli je autoři opravdu mysleli vážně, a pak také to že jsem měl neodbytný pocit že jsem něco podobného už dřív viděl - ať už ve výše zmíněných 12ti opicích, v Kostce, a v samotném závěru zase v jedno nejmenovaném polském filmu. I přes tyto výtky se ale jedná o velmi dobrý film. (07.12.2006)

HELLEVATOR - minimalisticky laděný trip "pekelným výtahem". Ale buďme konkrétní: Příběh nás zavádí do teritoria civilizace, kterou si můžeme pracovně nazvat retro-futuristicky-technicko-industriální; alespoň se tak minimálně jeví. ;o) Civilizace (ten termín používám záměrně) používá techniku, která chvílemi vypadá jak z roku nula, chvílemi však překvapí svou důmyslností a sofistikovaností. Právě v takových podmínkách se začíná odvíjet příběh mladé dívky Luchino Fujisaki; problémové dívky, která mění jeden problém za druhý. Společně s dalšími lidmi nastupuje do výtahu, kde se postupně začíná odvíjet jejich... peklo. Co říci k filmu? Industriální interiéry + jejich střídmost až strohost, minimalistické ladění příběhu. Příběh završený velmi zajímavou a chytrou (myšleno ani né tak šokující jako důmyslnou a k zamyšlení) pointou. Než se však člověk k této pointě dobere musí si projít více než hodinou velké nudy. Ta sice skýtá fůru času k přesmýšlení, ale svou holou podstatou tak nějak nehorázně nudí. ;o) Shrnuto a podtrženo: Minimalistické, industruální, brutální, kostkoidní, béčkové, nudné, se skvělou pointou načrtávající řadu otázek o té jejich, ale potažmo i naší civilizaci. (08.05.2005)