DS-70 nevyjíždí

Hlavním tématem filmu je těžba na Mostecku ( a s ní spojené peripetie) coby zástupný symbol budování a restrukturalizace nové společnosti. DS-70 je nový obří těžební bagr, který má těžbu urychlit. Film - a to platí obecně pro propagační snímky z přelomu 40. a 50. let - bývá zhusta kritizován za přílišný schematismus. To mi ale připadá jako nepochopení systému agitačního filmu, jeho struktury a vyznění. ...více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/07/ds-70-nevyjizdi-r-vladimir-slavinsky.html (27.04.2012)

Ale jó docela to šlo, scény na bagru byly fakt dobrý:-)) Opět jedno montérkově budovatelské drama. Líto mě bylo herců té nejst. generace jako byli Jaroslav Vojta, Gustav Nezval, J.O. Martin nebo Vlastička Fabianová. Sám velký režisér třicátých let se svého posledního filmu radši nedožil:-( Ne teď vážně to byla jen hloupá ironie:-) Ale co bylo to jako z roku 1946 tedy těsně po válce-ale nádech té v našich dějinách nejhorší doby to mělo i tak. Rozoráme-li meze, padnou hranice mezi lidmi-to bylo jen socialistické heslo-zde ale uvedeno na pravou míru.. Rozvratnická činnost, záškodník, sabotáž, skupina těžce pracujících, skupina hornických rodin nesouhlasící s jejich vystěhováním, pořád stejné termíny jak typická pro padesátá léta a pořád stejně nekoukatelné křečovité výkony. Nakonec přeci jen jedno malé plus z tohoto filmu: Nejlépe se mě zde jevil svérázný a jak se říká od huby pořádně drzý starý horník Vohryzek (J.O. Martin) a ta menší finální přestřelka se sabotážníky a s plukem SNB na bagru, jinak tento ideologicky-tendenční film za moc nestál..Jen pro skalní fandy a zvědavce. (05.09.2007)

Vladimír Slavínský byl ten typ režiséra, který, jak se říká, šel s dobou. Kritika jej nezajímala, odměnou mu bývaly vyprodané kinosály. V poválečné kinematografii se ovšem jen těžko dokázal prosadit, částečně také proto, že v kurzu byla docela jiná témata. Slavínského zoufalá snaha být aktuální jej nakonec stála vlastní život a rozpracovaný film šel k ledu. O něco později byl, zřejmě s ohledem na již spotřebovaný materiál, dokončen a uveden do kin. Že to bylo skorem zbytečné, je nasnadě. Není tu o čem a co hrát. Nedůstojný epilog. (06.06.2009)

Ten začátek jako kdyby z oka vypadl Velkému sedlu, jen o čtyři dekády později měli k výkladu vrtulník. Dále se Dietl inspiroval v milostných trablech hlavního hrdiny. A i tady šlo jednu chvíli o život. Leč DS-70 je skutečně povedená mašinka, tento důlní stroj (zajímalo by mě, co znamená číslo v důmyslném názvu) se před kamerou oprávněně naparuje a předvádí, co vše umí. Společně s dámami patřil k tomu nejhezčímu, co film nabídl. Čekala jsem mnohem větší filmový průser, ale DS-70 je celkem snesitelně zromantizovaný pohled na poválečné budovatelské nadšení. Práce zde mnoho není, spíše se o ní hodně mluví, takže člověka při sledování ani nebolí ruce. (04.03.2023)

Ještě že máme ten CS Film! Nebýt tohoto bohulibého kanálu, neměl bych o existenci "DS-70 nevyjíždí" ani potuchy a byl bych tak ochuzen o neopakovatelný dobový kolorit, řadu otřesných hereckých výkonů (R. Deyl ml. a L.H. Struna ve svých typických úlohách bodrých, politicky uvědomělých a své práci oddaných úderníků a agitátorů v jedné osobě, zoufale prkenný a ustavičně na zhroucení vypadající R. Široký aka ing. Marek), názorových a vztahových veletočů v průběhu jednoho odpoledne (obě Vlasty a Vackova hláška "jistýho nic ještě nejni, ale vo svatbě se už taky mluvilo"), pohled na davy brigádníků s nadšeným výskotem se vrhající k lopatám a kolečkům nebo na zlotřilé záškodníky plížící se nocí a prchající do kapitalistické ciziny. Pozorný divák navíc jistě zaznamená několik pozoruhodných detailů: příslušníky SNB vyzbrojené anglickými samopaly Sten nebo úžasnou plakátovou výzdobu v sídle ing. Marka a jeho party, jíž vévodí nesmrtelné a univerzálně platné zvolání "BUDOUCNOST PATŘÍ STŘÍZLIVÝM!" (04.09.2015)