Střelba na psy

Působivé drama na motivy skutečných událostí; silné, emotivní téma v tomto případě dokáže vyvážit nedostatky filmu. Děj je roztříštěný, herecké výkony nikoliv špatné, ale ničím výjimečné - snad je to dáno celkovou nepropracovaností postav, neuškodila by jim hlubší psychologie. Ovšem prostředí se jeví naprosto autenticky, hudba je docela příjemná a příběh v předvídatelném závěru dokáže chytit za srdce a vehnat slzy do očí. Nelze si nepoložit otázku, kde se ta nenávist v lidech bere, proč mají potřebu likvidovat ty, co se byť i jen nepatrně liší... 75% (15.06.2009)

Svedectvo. Nielen o genocíde a nezmyslenosti vraždenia, nielen o zlyhaní OSN a o strate ľudskosti, ale svedectvo o sile a slabosti obyčajných ľudí, medzi ktorými jasne zažiari postava kňaza - misionára, otca Christophera. Spoiler: Práve on (a jedine on) sa v najkritickejšej chvíli nespreneverí svojmu presvedčeniu a rozhodne sa správne, pripravený hoci aj zomrieť.... Z tohoto uhla pohľadu mi film pripomenul Joffého Misiu a vyvolal vo mne množstvo pocitov: nielen ľútosť, súcit a smútok, ale aj nádej, povzbudenie a uistenie, že pojmy láska a obeta nie sú iba prázdne slová .... ... (01.10.2011)

Shooting Dogs je celkem syrově a bez příkras natočený film, který nutí k zamyšlení. Mám trochu pocit, že si západní divák "vystačí" s filmy o Holocaustu, a genocidy odehrávající se za hranicemi Evropy ho až tak nezajímají. Proto si myslím, že je důležité točit filmy jako je tento. Dobře to vystihla postava novinářky, která prohlásila něco v tomto smyslu: "Při reportážích o masakrech v Bosně jsem každou mrtvou ženu obrečela, ale tady je to jiné. Tam mi každá mrtvá žena připomínala mou matku, protože byla bílá". Trochu cynické, smutné, ale asi pravdivé. Jinak souhlasím s komentářem uživatele Enšpígl. (26.04.2016)

Hotel Rwanda, Někdy v dubnu (Rwanda), Poslední spravedlivý (Rwanda), Poslední skotský král (Uganda - Idi Amin), Střelba na psy (Rwanda). Všechny filmy jsou o tomtéž, každý udělaný trochu jinak. Utrpení bezbranných, genocida za účasti vojsk OSN, boj hrstky statečných s větrnými mlýny. Bravo, civilizace. (08.04.2014)

Takže ještě jednou - Hotel Rwanda je podle mě jeden z nejpřeceňovanějších filmů poslední doby, považuji ho za hollywoodské divadélko parazitující na příšernostech rwandské genocidy. Proto přes všechny technické chyby tleskám "Shooting Dogs", filmu přirozenému a syrovému. Co víc - technická jednoduchost a kompaktnost mi připadaly mnohem výstižnější, než rozmach H.R., kde mi vlastně vadilo všechno od uměle roztřesených záběrů, přes syntetickou hudbu, po práci maskérů, kteří zcela evidentně nikdy neviděli tvář skutečné smrti. V Shooting Dogs je celý masakr samozřejmě také tlumen, aby se polovina hlediště nepozvracela ještě před závěrečnými titulky, jinak šli ale tvůrci až na kost, některé scény a masky jsou - na rozdíl od nechutně uhlazené Rwandy - hrůzně realistické. Samozřejmě ale nejde jen o fyzické násilí - snímek mnohem lépe než zmíněný Hotel dokázal předat pocit bezmoci, paniku, chaos a naprostou nahodilost a cynismus, s jakým si smrt nachází jedince v obrovském davu trpících. Trochu mi vadil náboženský prvek, ale stejně - prozatím je to snímek, který rwandský masakr představil nejlépe a nejvěrohodněji. (28.07.2009)