Plačící pěst

Už som začal strácať nádej, že niekedy uvidim film z prostredia boxu, ktorému nebudem mať čo vytknúť. Naštastie som sa dostal ku tomuto snímku a musim zvolať: "Konečne". Konečne som uvidel film, kde sa snúbi silný emocionálne ladený príbeh s reálnymi (samozrejme v rámci možností) ukážkami tréningu a samotného zápasu. Boxeri sa nachádzajú v rovnakej váhovej kategórii, postupne strácajú silu, presnosť, koordináciu pohybov a dokonca používajú obranu! A čo sa týka dejovej línie, konania postáv a konfrontácie ich životných príbehov, tak ku Adrianovej obsiahlej a veľmi výstižnej štúdii už nemám čo dodať :) 10/10 (21.10.2005)

Bohužel se nemohu připojit ke svým kolegům pějícím chválu na tento film. I přes dobré ( možná i vynikajicí ) výkony obou hlavních herců a dobře vykreslenému psychologickému zázemí jsem se nemohll do příběhu více emocionálně položit. Nevím proč, ale je to tak. Prvních dvacet minut je nadějných, ale ve druhé polovině začíná film ztrácet tempo. Nedokázal jsem nějak výrazněji s hlavními postavami sympatizovat a jejich jejich osud mě příliš nezajímal ( a rozhodně není problém v tom, že si nemůžu vybrat s kým sympatizovat, na stejném principu je stavěn i Dům z písku a mlhy a tam to fungovalo lépe ), jinak co se boxerských scén týče nenabízí film nic nového, nebo strhujícího. Líbilo se mi, že byly točeny v delších záběrech, což muselo být pro oba herce náročné, ale jak říkám, nechaly mě poměrně chladnými. Nějaká ta tréninková montáž je samozřejmě povinností. A v závěru se neodbytně vkrádá sentiment ( nijak příšerný, ale je tam ). Příjemné drámo, podruhé bych ho vidět nemusel. 70%. Takže nejlepším boxerským filmem zůstává Rocky a nejlepším filmem o boxerovi Zuřící býk + Million Dollar baby. -- -- Adrian, májofka: I'm sorry :) (08.07.2005)

Na Crying Fist jsem se těšil hodně, asi především kvůli Choi Min-shikovi (samozřejmě je opět úžasný). Prvních pár minut jsem viděl ještě doma na PC několikrát a byl jsem nadšen. Bohužel, film cca po 40 minutách ztrácí tempo (nebo alespoň já bych celou vězeňskou část docela prostříhal), občas nabídne skvělý moment (především s Tae-shikem), ale na intenzitě začně nabírat až poslední půl hodiny, která smeřuje k nevyhnutelnému zápasu, IMHO velmi silnému vrcholu filmu. Jak box vůbec nemusím a i ty nejuznávanější boxerské filmy mě tolik nebraly, Crying Fist se mi líbila více, asi proto, že o box jde až v druhé, třetí řadě a upřednostěny jsou postavy a jejich psychologie, i pro které není box to hlavní. Ovšem zde je závěrečný souboj lahůdka, protože každé kolo je točeno jiným způsobem, velmi příjemné. ___ Číselné hodnocení se v průběhu filmu měnilo od 100 % pro začátek, přes 80 % za střední část a konečně k závěrečným 100 %, tedy průměr za 90 %. (12.07.2005)

Po formálnej stránke detailne "vymazlený" film, od ktorého som dostal zase raz emociálne KO :-) - z veľkej časti aj preto, ako prevracia jednu zo zabehaných žánrových formuliek drámy zo športového prostredia (konkrétne boxu). Filmy daného razenia väčšinou celý svoj dej využívajú iba ako "prípravu" na finále, v ktorom je hlavný hrdina fyzicky konfrontovaný s najväčšou výzvou svojho života (čo samozrejme platí aj v prípade Crying Fist). Lenže zatiaľ čo vo väčšine týchto filmov máme v záverečnom dueli nášho hlavného hrdinu, ktorému skrz podrobne budovanú identifikáciu v predchádzajúcom deji držíme palce o to viac, o čo beztvárnejšie a často až negatívne je vykreslený jeho oponent, tak v Crying fist nič také nie je z dôvodu, že hlavní hrdinovia sú tu dvaja. Pre obidvoch je ich vzájomný duel životná šanca zmeniť sa z ľudskej trosky na NIEKOHO. Obidvaja nemajú duelom čo stratiť, iba získať. Obidvaja sú nám v priebehu fimu citovo veľmi priblížený. A tak, keď nadíde záverečný duel, neviete komu máte držať palce a hlavne neviete, či to chcete. Zaangažovanosť je v tomto prípade oveľa intenzívnejšia, pričom box tu metaforicky slúži na konfrontáciu vo viacerých smeroch: mladosť vs. zrelosť, rodinné zázemie vs. vyvrheľ spoločnosti, rokmi viac menej tlmené správanie (dané únavou životom) vs výbušná povaha, atď... . Prepracované charaktery postáv dané už samotným scenárom sú ešte umocnené hereckými výkonmi ústrednej dvojice. Min-Sik Choi je ako vždy bezchybný, ale potešujúce je to, že tentokrát má minimálne vyrovnáneho konkurenta - Ryoo Seung-beom (pozn. je to mladší brat režiséra filmu, s ktorým spolupracoval už na jeho predchádzajúcich projektoch; zaujímavosťou je aj to, že meno postavy, ktorú stvárňuje - Yu Sang-hwan je identická s menami postáv stvárnených práve v spomínaných predchádzajúcich bratových filmov - Arahan a No Blood no Tears). Crying Fist na milimeter presne charakterizuje jeden z jeho sloganov "Blow-straight to your heart" (15.06.2005)

Muz v strednych rokoch na pokraji rozvodu, mladik nevaziaci si rodinu smerujuci z ulice rovno za mreze.....co noveho nam vlastne prinasa tento film? To nieje vsak spravna otazka. Otazka znie : Ako korejci z tak doslova otrepanych prvkov dokazu vykuzlit tak putavy a silny pribeh? Tazko odpovedat. Mozno to netreba riesit a staci si ten film pozriet. Ludia moji, take K.O som dostal naposledy pri pozerani Brotherhood of war, a to uz je co povedat. (10/10) (10.07.2007)