Producenti

Určitě jsem ovlivněná tím, že jsem neviděla ani divadelní inscenaci ani původní filmovou adaptaci. Proto musím říct, že po poněkud rozpačitém začátku jsem se královsky bavila. Nacistický autor Will Ferrell, teploušská suita kolem režiséra Garyho Beache, tančící (!?) švédská subreta Uma Thurman, to všechno mě nadchlo. Až uvidím jiné zpracování, třeba změním názor, ale zatím dobré. (17.03.2008)

Upřímně řečeno, nemám rád animované filmy právě proto, že jsou příliš dokonalé a schází jim náhodnost. Filmoví Producenti sice nejsou animovaní, ale kupodivu působí přesně tak. Stále dokonalé a dokonale sterilní světlo, přesně spočítané pohyby, herci, co vypadají jako karikatura sebe sama. Ne, tohle se VÁŽNĚ VŮBEC NEPOVEDLO!!! A ještě jedna poznámka. Adaptovat muzikál tak, že prostě jenom vezmu představení a šoupnu ho do reálných či spíše "reálných" kulis je taky hodně velký úlet. Film má zkrátka jiná pravidla než muzikál. Ať se jde autorka podívat na Coppolův "Divotvorný hrnec", Formanovy "Vlasy" nebo Cukorovu "My Fair Lady", třeba pochopí, jak se taková věc má dělat... Celkový dojem: 30% (27.09.2012)

S původními Producenty Mela Brookse se to samozřejmě nedá vůbec srovnat už jen proto, že byli první a tohle je remake. Ale přesto je to celkem zábava a to i kvůli hereckým výkonům hlavních hrdinů. Je to vlastně spíš opereta, a to se všemi nešvary, který se snažil vymýtit už Oldřich Nový. Za ty nešvary považuju přílišnou barvitost a křiklavost, snahu o co nejvíc podbízivé pozlátko na plytkém příběhu, plno postav, líbivou hudbu, která neposunuje děj filmu kupředu, ale jen do nekonečna opakuje předchozí děj. Přesto to má něco do sebe, dobré a mnohdy i vtipné dialogy, herci, ta přeplácanost... Neříkám, že bych se na tento žánr dokázal dívat každý den, ale jednou za čas to bodne. Ale pravda je, že je to hodně dlouhý, a to aspoň o půl hodiny. Prostříhat to, hned by to na žebříčku postoupilo. (13.02.2006)

Když jsem se díval na film "Producenti" - myslím tenhle z roku 2005 - napadla mě jedna myšlenky. Proč se producenti vlastně nevykašlou na to, aby natáčeli úplně nové filmy, když místo toho mohou vzít ty staré, oprášit je a udělat novou premiéru. Ona odpověď je nasnadě. Zaprvé je problém v tom, že diváci by na starý film nejspíš nešli. Alespoň ne v takovém množství, jak by si producenti přáli. Přece jen, obraz před 40 lety byl trochu někde jinde. Herci hráli jinak, nemělo to vždy potřebné pozlátko. Zadruhé, jaký by pak mělo smysl mít herce, když by se pořád jen remakovalo? Já vím, že jsou i originální filmy, ale remaků je až moc. Trochu se bojím toho, aby Disney, když je novým vlastníkem Lucasfilm, neudělal remake "Star Wars". To už by byl skutečně vrchol veškeré hrabivosti, nemluvě o tom, že rádoby 3D verze "Star Wars" už jsou dost velkým parazitem, který má diváka vysát, aniž by mu jakoukoli hodnotu přidal. Remakovat se jednoduše bude, a to i přesto, že je předloha skvělá. "Producenti" Mela Brookse, jeho režijní prvotina, jsou legendární satirou a parodií, která má neskutečně chytlavé písně. Jenže už jí je dost před 40 let. Proto se dostalo i na ně a v roce 2005 jsme si mohli užít novou verzi. Je větší, delší, ve více barvách, ale přesto je nudnější, roztahanější a méně zábavná. Matthew Broderick hraje tak, že ho budete buď milovat, nebo nesnášet. Stejně tak i Nathan Lane. Umu Thurman jsem v jejím pitvoření jednoduše nevydýchal, ale za to může skutečnost, že jí snesu jenom v Tarantinových filmech. "Producenti" nejsou špatní, ale jaký má smysl dělat nevýjimečnou kopii výjimečného díla. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/deja-vu-fred-claus-oko-dravce-penelope.html (02.03.2013)

Předchozí verzi jsem neviděl. Proto hodnotím výchozí nápad jako velice originální – muzikál s Adolfem Hitlerem a zpívajícími SS, to stojí za vidění snad i v kině. Sem tam má film velice vtipné dialogy, herecké výkony jsou na úrovni – každý svou postavu karikuje s ohromným zápalem, měl jsem dojem, že natáčení všechny bavilo. Jako celek má však film dvě vady – ta první je strohost prostředí, v nichž se jednotlivé výstupy odehrávají. Často je to jedna místnost, jedna střecha Film je sice širokoúhlý, to co vidíme však tomuto velkorysému pojetí naprosto neodpovídá. Scénografie by se hodila spíš na malý formát televize než velké plátno. Možná je to proto, že film je ovlivněn brodwayským divadelním představením, rozhodně se film mohl víc odvázat. K tomu snad trochu patří i nenápaditost choreografie Druhá, a rozhodně nejzásadnější vada jsou písně. Skladby v podstatě jen neuvěřitelně zdlouhavě rozvíjejí pořád ta samá schemata. Neuslyšíme tu žádnou „silnou“ melodii, většinou jen opakování jedné věty dokola bez výraznějšího nápadu. Většina písniček je například o něčí nerozhodnosti, přičemž je jasné, jak se ten člověk nakonec rozhodne. Orchestr sice hraje mohutně, jednoho by to zvedlo ze židle, bez nějaké myšlenky to však víc a víc nudí. Největší chybou Producentů je tedy fakt, že jsou sami muzikálem. (09.04.2006)