Réžia:
Ivan RajmontKamera:
Vratislav DamborskýHudba:
Miki JelínekHrajú:
Miroslav Donutil, Karel Pospíšil, Jana Janěková ml., Petr Pelzer, Vilém Udatný, Miluše Šplechtová, Alexej Pyško, Jan Novotný, Hana Igonda Ševčíková (viac)Obsahy(2)
Miroslav Donutil v hlavní roli Goldoniho komedie o tom, že sloužit dvěma pánům je věc velmi ošidná. Jedno z nejpopulárnějších představení Národního divadla. Děj se odehrává v Benátkách, kam přijíždí Beatrice v převlečení za svého mrtvého bratra. Hodlá ve městě najít svého snoubence Florinda, který naneštěstí v souboji jejího bratra zabil a musel uprchnout. Beatricin sluha Truffaldino se ve městě potká s Florindem, o jehož totožnosti nemá ponětí, a dá se z vypočítavosti do jeho služeb, protože dva platy jsou víc než jeden. A záměny, převleky, komické střety a gagy mohou začít… Premiéra dnes už legendární inscenace Goldoniho Sluhy dvou pánů se konala v Národním divadle v roce 1994 a hrála se s velkým úspěchem přes dvacet let. Titulní roli mazaného a vychytralého sluhy Truffaldina tehdy vytvořil Miroslav Donutil. V průběhu času se hit proměnil ve stálici a v rekordmana v dějinách Národního divadla. A zatímco v mnoha rolích se už změnilo obsazení, Truffaldino byl stále týž. Když Miroslav Donutil se svým Truffaldinem začínal, bylo mu 43, a když po šedesátce končil, stále ho jeho trochu zmatený a trochu vypočítavý sluha nepřestal bavit. Stejně jako diváky. Slavné a divácky veleúspěšné představení skončilo šestistou reprízou v prosinci 2016. V České televizi jej měli diváci možnost poprvé vidět 15. 12. 2001. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (344)
Naprosto perfektní divadelní hra. Má nejoblíbenější... Kdykoliv mám náladu se zasmát, okamžitě po ní sáhnu a směju se znova a znova těm výborným vtipům a hláškám. Miroslava Donutila jsem neměla moc ráda do té doby, než jsem uviděla tuto hru v televizi. Ale poté jsem ho začala jako herce, hlavně v komediích, brát. Předvedl zde naprosto excelentní výkon. Samozřejmě i ostatní herci byli skvělí. A musím dát poklonu i pánům muzikantům. Nejlepší scéna se dá těžko vybrat, protože nejlepší jsou všechny. Ovšem pudink ala pudlík a ratlík je nezapomenutelný... "No krásně to stojíte, opravdu grandiózně. Já se vám do toho nechci vkládat, ale kdyby tudy náhodou nedejbože šla bouřka, dejte ten kord takhle." Někdy jsem měla pocit, že M. Donutil improvizoval podle reakcí ostatních herců, což ale hru dovedlo k dokonalosti. Nejlepší divadelní hra a hned po ní následuje Matka v režii Františka Laurina z roku 1985. ()
Komedie Carla Goldoniho mají samy o sobě osobitý a zcela jasný náboj pozitivní energie a zábavy, ale Sluha dvou pánů v podání skvělého pana Donutila byl povýšen na naprosto nadčasový divadelní zážitek. Originalita, se kterou hraje každé představení, energie, kterou do hry vkládá, vtipná improvizace a naprosto beznadějně vyprodaná představení mluví naprosto jasně - dokonalé! ()
Tohle představení stojí jen a jen na Donutilovi (s milou podporou Alexeje Pyška) a ten svou roli hraje tak, jak žánr žádá - afektovaně, s přehnanými gesty a expresivní komikou. Přesto je můj dojem dosti rozpačitý. Některé části jsou vyloženeně estrádní a to nemyslím jako pochvalu, u jiných jsem si zkoušel do role dosadit Josefa Dvořáka, který by se v Trufaldinovi citil určitě dobře. A vlastně bych radši viděl jeho (anebo Donutilovo) podání na prknech malého divadla, bez dechovkovitého hudebního doprovodu a s herci, u kterých se nenudím, když hlavni tahoun není zrovna na scéně. Nechci být ošklivý, ale občas jsem měl totiž pocit, že se dívám na představení oblastního divadla, ve kterém v hlavní roli hostuje umělec z Prahy. V Národním jsem nebyl velmi dlouho, chodím spís do menších divadel (Jizerka, Palmovka, Bez zábradlí nebo Ćinoherní klub) a všechna představení za poslední léta byla nakonec zábavnější než tohle one man show. ()
Toto představení jsem poprvé viděl před léty v tv. Před 14 dny jsem shlédl představení znova, ale v podání Jihočeského souboru na otačivém hledišti v Českém Krumlově. Už v průběhu jsem si uvědomoval chválihodné rozdíly v interpretaci. Předně představení prospělo zkrácení a interakce s prostředím, což v Národním tak docela nejde. Jistě sluha v podání Donutila je nedostižná one men show, ale podobně si ukradl diváky pro sebe v Krumlově pro mě neznámý T. Drápela. Jeho živočišný až akrobatický projev a dikce projevu ho v mých očích řadí před Donutila. Toto jistě kacířské zjištění ve mně nahlodalo touhu vidět opětovně i představení z Národního. A proto teď, kdy jsem právě dokoukal představení do konce, můžu prohlásit. Ano, mě se o pověstný fous líbí více Truffaldino z provinčního Krumlova než oceňovaná verze páně Donutilova... ()
Moc pěkné divadelní představení, které si určitě zaslouží být doporučeno. Miroslav Donutil opět září, a to dost intenzivně. Ovšem není zdaleka jediný. Tentokrát září v roli sluhy, který to hraje tak trochu na obě strany. Situační komedie v tom nejlepším světle. Goldoniho předlohu jsem nečetl a ani se na ni nechystám, takže vám ji nemohu doporučit či nedoporučit. Na tom ovšem vůbec nezáleží a ani nevím proč to sem pletu. Tohle představení však doporučuji vřele. 4* ()
Galéria (8)
Fotka © Národní divadlo Praha a Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Premiéra se uskutečnila 22.9.1994, s úspěchem se hraje dodnes a představení se stalo nejúspěšnějším v historii Národního divadla v Praze s více než 500. reprízami. (kosticka7)
- V představení docházelo během let k častým změnám v obsazení, od samotného začátku až do druhé poloviny roku 2011 zůstal jenom Miroslav Donutil v roli Truffaldina a Jan Novotný jako Brighella. (kosticka7)
Reklama