Réžia:
Jaroslav NovotnýKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jan TruhlářHrajú:
Jiřina Bohdalová, Jaroslav Moučka, Josef Větrovec, Josef Bláha, Petr Haničinec, Květa Fialová, Jana Paulová, Bedřich Prokoš, Jarmila Smejkalová (viac)Obsahy(1)
Hubatá, rázná Plajznerka (J. Bohdalová), jíž hraje v těle snad každá žilka touhou po hutném krajíci štěstí, krotí a cepuje zapomenutého čerta, aby z něj byl „pracovitej a poctivej muskej“, který by se uměl pořádně ohánět s kovářem u kovadliny i v Plajznerčině malém hospodářství. A aby jí pomáhal zmáhat všechny světské nástrahy, pomluvy a nepřejícnost sousedů. Trepifajksl (J. Moučka) z výřečnosti téhle povedené ženské brzy pochopí, že jako člověk na tom bude mnohem lépe než jako starý, opelichaný čert… Báchorku Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert napsal v roce 1960 Jan Drda. Od té doby se stala na českých divadelních prknech jednou z nejoblíbenějších. Vypráví o vesnici, ze které už mnoho let nepřišel do pekla jediný hříšník a jediný čert široko daleko už dávno pověsil své řemeslo na hřebík. Peklo tedy musí zasáhnout a přivést dalskabátské obyvatele opět k hříchu. Jestli se jim to povede se můžete podívat v televizní adaptaci tohoto půvabného příběhu z roku 1976. (Česká televize)
(viac)Recenzie (92)
Pozemšťanské čertovství, které je vždycky tak trochu v opozici vůči pekelné vrchnosti luciperů, mefistů a dalších "věrchušek". To je původní východisko, tak blízké lidovému tradičnímu pohledu na svět, v jedné z nejlepších pohádek dnes zapomínaného českého spisovatele Jana Drdy. Scénář i režie tuto složku Drdova pohledu akcentují v ještě větší míře s jasným přitakáním lidovému světu malých řemeslníků, drobných rolníků a ne vždy solventních chalupníků a zahradníků (to jsou starobylé výrazy pro nejchudší rolníky na vesnici), o čeledi nemluvě. Postupné zpozemšťování starého čerta, energicky přesvědčovaného jadrným ženstvím, pro něž jakoby se Bohdalová narodila, jsou hlavním prostředkem režijního záměru. Vznikla pohádka, jaké se dnes už netočí, pohádka osobitá, vskutku lidová, přestože tak umělecky (uměle) pojatá. Pohádka teplé jako pohlazení, příběh jakoby stvořený pro dlouhé zimní večery, když videa došla, DVD se opotřebovala a mrcha proud ne a ne pustit bednu k vysílání pořadů všeho druhu a většinou jediné kvality: nenudit, ať to stojí, co to stojí. Tou jadrností a tím pozemšťanstvím vlastně dílo pozoruhodně silné, na které se nezapomíná. Ani po desetiletích. ()
"Ty poslouchej, Mates, kolik tobě je vlastně let ??" - "No, ko-ko-kolik ?? Vo-vo-vosmset, šty-ry-cet !! A-a-a něco !!" - "No, tak co ?? Mně už taky táhne k tý čtyřicítce a osumset let to není žádnej zas tak velkej rozdíl !! A pak mužskej má bejt vo nějakej ten rok starší.." ;) ()
Vydařená čertovská pohádka, ve které peklo odmítlo zastaralé středověké postupy, na smrtelníky jde vědeckými metodami experimentální psychologie a místo síry a čmoudu pracuje s emočními rovinami a žlázami vnitřní sekrece. Je to zábavné, lidské, místy (sice krotce, ale přesto) až nepohádkově erotické, přes svou stopáž svižné a dokonce svým způsobem drze a poťouchle políčkující soudruhy i jejich praktiky. Ať už scénami, kdy jsou trestání ti, kteří odmítají donášet na sousedy, nebo schůzujícími pekelníky, kdy lze snadno zaměnit peklo za sekretariát ÚV KSČ. „Kartoték všude nadělali, že by s tím dalo silážovat, ale když je něco potřeba, tak se to ztratí.“ Ještě zábavnější by to sice z dnešního pohledu bylo, kdyby Lucifera hrál Pláteník alias Moučka, ale člověk nemůže mít všechno. ()
Nadržená Plajznerka tu touží po hřmotném mužském (ofšem kdo z nás ne, že?) a možná se ho i dočká, ne však tak (o něco více nadržená) zámožná mlynářka. Tohle peklo papundeklového provedení se dá přežít jen díky geniálnímu scénáři a hereckým hvězdám. Malým dětem nedoporučuji, ani já jako malej tuto "konverzačně situační komédyji" nebýval sto ocenit. Obnaženým výstřihům zdar. ()
Spočiatku priemerná televízna inscenácia, ktorú ťahajú hlavne herci. V okamihu ako sa na scénu dostane Josef Vetrovec v úlohe Dr. Ichthuriela a začne uskutočňovať svoj diabolský plán, je o zábavu postarané. Nasleduje skvelá Jiřina Bohdalová v úlohe Mariány a stratený čert výborne stelesnený Jaroslavom Moučkom. Príbeh má dostatok zápletiek umožňujúcich hercom nasadiť svoj talent a zabaviť nie len detské publikum. 75% ()
Galéria (3)
Fotka © Česká televize
Reklama