Bratři

Hodně silný příběh o krutém lidském neštěstí, o tragédii jež šíří mezi lidmi válka a ta si své oběti s nějakými ohledy nikdy nevybírá, stejně tak jako ve filmovém příběhu o Michaelovi, majorovi dánské armády, který se sice vrátí šťastně z bojové mise v Afghánistánu, ale natrvalo je poznamenaný utrpením prožitým v zajetí, vrací se v době, když už je považovaný za mrtvého, nikdo totiž nepředpokládá, že mohl havárii sestřeleného vrtulníku někdo z posádky přežít, do rodiny se mezi tím místo něho zapojil mladší bratr a pomáhá manželce i se věnuje jeho dětem, prožívají společně šťastné chvíle a chtějí zapomenout, ale právě návrat vše mění, nevrací se totiž člověk, kterého oni dobře znali a měli rádi, ale vrací se bohužel psychicky narušený člověk, který by sice chtěl zpět svůj bývalý, klidný život, ale nedokáže to, naopak jen šíří rodinou nezadržitelně své osobní neštěstí, rozkládá ji svou nepotlačitelnou agresivitou a tvrdostí, odcizuje se dětem i manželce, všichni, které tolik miloval jeho přítomností jen trpí, dramatický závěr už je jen očekávatelným vyvrcholením jeho narůstající frustrace, opravdu drsný příběh, hořce věrohodný, že právě tak se to nezřídka může v některých rodinách válečných veteránů odehrávat. (22.10.2012)

Lidská mysl je jako písek v poušti. Když se přes poušť přežene bouře, nikdy to nebude ta samá krajina jako před bouří. Stejně je to s námi. Když se přes lidskou psychiku přežene buldozér války... kdo potom vlastně jsem? Prázdná šlupka se syndromem? Bratři jsou neuvěřitelně silně a opravdově zahraní. Každá scéna je propracovaná do 100% reálu... až jsem se z toho zpotil. 100% (21.09.2009)

Musim rict, ze zakrnejsi utok na prvni signalni jsem jeste na platne nevidel. Nebojim se tento film nazvat citovym vydiranim, navsteva hlavniho hrdiny u manzelky a ditete obeti budiz tomu posledni kapkou. Na rozdil od jinych filmu takto utocicich na lidske city se vsak divak Bratrum neubrani (kdeze je takova Philadelphia, kde to pri trose snahy nedalo moc prace) a polovinu filmu si kouse nehty. Reaguji na vsechny ty prohlaseni, kterak byl film laciny a plytky. Tito prispevatele necht se zkusi zamyslet nad tim, zda vubec s Michaelovym cinem souhlasili a odpustili by mu ho. Zda mel byt za nej souzen, zda byl vinen a zda si za nej zaslouzil trest ci ne. Vemte do ruky tresti zakon a tam odpoved naleznete, ackoliv neznali prava se u toho trochu zapoti. Co vsak na to moralka? Musi se vzdy shodovat s vykladem zakona (jakekoliv zeme)? Pokud si vubec odpoved na tyto otazky najdete, stravite u toho mnoho casu a nezapotite se trochu, nybrz jako prase. (15.06.2006)

Oproti stejnojmennému americkému remaku Jima Sheridana z roku 2009 dánský snímek používá trochu jiné výrazové prostředky. Je do určité míry uzavřený sám do sebe, ale vyvolává stejně silné emoce: Prostý, úsporný, pomalý a mírně melancholický ... snímaný velice flexibilní kamerou, s potemnělými okraji obrazu ... prokládaný záběry volně se vlnící trávy, svobodně plynoucí vody, vánkem přesýpaného pouštního písku ... podbarvený tichou, trochu tklivou, ale zároveň zjitřenou hudbou ... vypráví příběh, který přináší válka. Příběh zoufalství, bolesti ... a viny, kterou nelze odčinit ani přenést na ty, kteří zůstali doma - v bezpečí ... viny za skutek, který nemůžete jen tak striktně odsoudit. Co byste ve stejné situaci udělali VY ? P.S.: Ani jeden z filmů se přímo nevyjadřuje ke značně diskutabilní válce v Afghánistánu, oba jen ukazují její důsledky. O žádném z nich nemůžu s čistým svědomím říct, že by byl lepší, ale hluboko v srdci mám zapsanou novější americkou verzi, která mě svou naléhavostí a bezprostředností dostala na lopatky během okamžiku, rychle a nekopromisně - na první pokus. A na tom se prostě a jednoduše nedá nic změnit. (23.03.2012)

Páni, Bratři mě překvapivě dosti uhranuli. Není to film, u kterého by si člověk od začátku do konce říkal jak je to celé geniální, nebo se podobně před obrazovkou rozplýval, to ne, ten film má prostě obrovskou vnitřní sílu, která přebíjí i některé nedostatky. Trochu mi vadilo použití ruční kamery, ale jinak už nemůžu vytknout prakticky nic. Naopak vyzdvihnout si zaslouží herecké výkony v čele s Ulrichem Thomsenem, který zvládá obě polohy své postavy s velkým přehledem. Jsem velice zvědav jak si s totuhle látkou poradí pánové v Americe. (01.06.2008)