Vzpomínky na lásku

Je to perfektná juhokórejská romantická dráma. Má výborný príbeh o mladej úspešnej žene z bohatej rodiny, ktorá sa po nevydarenom vzťahu náhodne zoznámi s tesárom, zamestnancom svojho otca, do ktorého sa bláznivo zamiluje a časom jej city opätuje a tak už nič nebráni spoločnému vzťahu, ktorý potvrdí aj svadba, ale všetko pekné raz skončí a žene sa začne prejavovať alzheimerova choroba, o ktorej vôbec netušila. Spracovanie je vynikajúce, počas celej takmer dva a polhodinovej dĺžky sa na to skvelo pozerá, v prvej fáze okrem iného film funguje aj ako komédia, na pobláznenosť hlavnej hrdinky je radosť pozerať, časom to už je príjemný romantický film prakticky najvyššej úrovne, ale v poslednej hodine už film prechádza do silnej drámy plnej emócií a nezabudnuteľných scén. Minimálne jedna z posledných scén odohrávajúca sa na benzínke alebo snaha zakryť smútok za okuliarmi ma úplne dostali. Herecké obsadenie je dokonalé, najväčší priestor má samozrejme hlavné duo a obaja, Son Ye-jin aj Jung Woo-sung predvádzajú jedny z najlepších hereckých výkonov, s akými som sa zatiaľ stretol, ale nič nemôžem vytknúť nikomu. Réžia a technická stránka sú prvotriedne, toto je rozhodne jeden z absolútnych žánrových vrcholov, všetko funguje tak ako má a aj emócie patria medzi tie najvýraznejšie, tu sa nenájde ani detail, ktorý by sa dal vytknúť. A pritom pre režiséra je to debut, čo je pre mňa pri takejto kvalite až nepochopiteľné. A veľmi dobre je na tom aj hudba. A moment to remember patrí rozhodne medzi tie najlepšie romantické filmy vôbec. Dokonalý kúsok filmárčiny. 88% (25.03.2012)

Nejkrásnější a nejdojemnější korejský film? Ne, tohle je nejkrásnější a nejdojemnější film vůbec. A moment to remember dokonale vystihuje každičkou radost i bolest, co se skrývá za slovem "láska". Hlavní dvojice je jako pro sebe stvořená. Celé je to natočeno tak pěkně skromně, opravdově a neuměle. Nevěřím tomu, že existuje někdo, kdo u toho nádherného díla zůstane chladný. Pro mě dokonalé ve všech směrech... (11.07.2011)

Shodou okolností jsem den po zhlédnutí A Moment to Remember vedl zajímavý a podnětný ICQ rozhovor, který mě donutil se zapřemýšlet a zavzpomínat. První korejský romantický film, který jsem viděl, byla My Sassy Girl, před osmi měsíci. Byl jsem uchvácen a okouzlen, jako skoro nikdy před tím. Poté jsem dlouho nic podobného neviděl, až teď jsem si sehnal romantické filmy jako např. Classic, Moment to Remember a spoustu dalších, které tu měly nadšená hodnocení. A ačkoliv se mi velmi líbily, nedostavil se ten nádherný pocit jako u MSG. Bylo mi vyčteno, že nechápu korejské vyjadřování a vnímání citů. Úsměvné. Jako by mě to dělalo méněcenným a neschopným hodnotit korejské romantické filmy. Je to můj názor, subjektivní, ovlivňovaný mým vnímáním filmu, ale, a to nepopírám, i mým rozpoložením, náladou atd (a přijde mi, že obzvlášť dojem a požitek z romantických filmů je hodně ovlivněn "okolními vlivy"). Nebo jde o typický případ očekávání, kdy jsem neuvědoměle doufal, že se mi ty filmy budou líbit stejně jako MSG, že se opět dostaví ten nádherný pocit, ale ta pomyslná laťka je nastavena extrémně vysoko. Habituace, kdy člověk adekvátní po sobě jdoucí podněty pociťuje slaběji a reaguje s nižší odezvou. Nebo jde o to, že korejské romantické filmy, co jsem zatím viděl (ale ano, vím, že nemůžu všechny korejské romantické filmy házet do jednoho pytle), jsou sice krásné, ale zároveň poměrně jednoduché, což je i imho případ Moment to Remember. Stačí znát pár bodů a děj si lze snadno domyslet. Zároveň mi první polovina příběhu (tj. fáze sbližování) přišla strašně hrr, jako by stačilo pár pohledů a hned tu je láska jako trám. Jako by šlo především o efekt a na odpovědi na otázky "proč" a "jak" se nevešly. Vlastně mi dojmy a pocity připomněly to, jak vidím japonské a korejské soundtracky (ty mně známé) - krásné, ale jednoduché, tj. nadšení z prvních pár poslechů, ale pak se přeci jen většinou ohrají. Číselné hodnocení korelující s mým dojmem z filmu se pohybuje okolo +/ 90 % (28.04.2005)

Výborný film. Je to romantický, srdceryvný a téměř bez chyb. Snímek je celý postavený na emocích. Má působit na divákovy city, má dojímat. Nutno říci, že se mu to daří velmi dobře, jak s ohledem na mou vlastní zkušenost, tak s ohledem na místní komentáře. Je příjemný, že se snímek vyhýbá běžným klišé, kterých jsou plné hollywoodské filmy. Hollywoodské mantinely tu nejsou. Pravděpodobně jsou tu místo toho mantinely asijské, které zatím pouze nepoznáváme, a tak nám nevadí. Resp. já je nepoznávám. Celý příběh tak plyne s podivuhodnou lehkostí, kdy se z jednotlivých střípků skládá koktejl pro vypjaté finále, které nechalo klidným asi málo koho. Je to dojemný a s tím do toho autoři šli. Dalo by se říci, že cíl splnili. Ale faktem zůstává, že normální život takto nefunguje a právě toto odtržení od drsného reálného světa film ve výsledku sráží. V jistém smyslu jde o pohádku, která nám říká, že láskou se dají překonat všechny potíže. Inu věřme tomu alespoň chvíli. Je to příjemné. (viděna režisérská verze) 85% (11.08.2011)

Tady měl někdo trochu šetřit cukrem. Jedná se o opravdu nádherný ROMANTICKÝ film, nesmírně efektivní a originální (oni Asijaté jsou všichni jeden velký originál), plný skutečných emocí a znázorňující události každodenního života, jako by vypadly rovnou z básníkovy bohaté fantazie. Herci jsou příjemní a charismatičtí, režie uvolněná a přesná. Avšak jako myšlenkově podlézavé drama, ve které se snímek v poslední třetině promění, už to taková sláva není. Sice si moc vážím toho, co tím vším chtěl režisér znázornit, a proti námětu nemám sebemenší námitky, ale vzhledem k oslavným recenzím jsem asi čekal něco jiného než předlouhé dráždění slzních kanálků a příběhové schéma natolik jednotvárné, že rozšířená, 140 minut trvající verze byla z pohledu štábu skutečným hrdinským činem. Proto si to víc jak 4* nevyslouží, a nadávejte si na mě, jak chcete :-) (01.11.2013)