Vandrák

Taková hrubiánská komedie s neandrtálcem Gérardem který se zde chová jak ten největší vidlák z nejzapadlejší francouzské díry. Podává příliš okatý herecký přednes, který je zde na jeho řekněme standardní úrovni. Ale ostatní herci ho dobře doplňují a já jsem se chvíli dobře bavil a chvíli skřípal zubama nudou! Pobuda určitě není propadák ale také nic na co by se vzpomínalo s kdejakou slávou a potěšením. Francouzi i Gérard umí komedie rozhodně mnohem lépe. 3* za 58% (22.05.2015)

Bohužel, nemohu srovnávat tento film s jeho dědečkem od Jeana Renoira. Tvůrcům se výstižně podařilo převést příběh do současnosti. Se současnými aspekty života, zvýšenou agresivitou, cynismem i rozdováděnou škodolibostí. Neschovává se, občas vulgárně zakleje, ale především elegantně popichuje a rozdmýchává skryté tužby. Je to jízlivé, ale i laskavé, rebelující i uklidňující. Léčba šokem je někdy tím nejlepším receptem ve všednosti manželského života. Jen mezní až absurdní situace cynismu nám mohou navrátit pestré barvy, rozverná dobrodružství i tolik potřebnou naději do života. Hlavní postavou příběhu je majitel malé galerie Christian (dobrý Gérard Jugnot), nešťastný v manželství a bláhově doufající v mladou lásku. To, co se z počátku zdá jako slibná příležitost, se přemění v noční můru beznaděje. Život je cynický a občas i zvrácený, ale ukazuje i svou laskavější tvář příležitosti a hmatatelnějších hodnot. Hvězdou filmu je bezdomovec Boudu (velmi dobrý Gérard Depardieu), hrubián s přirozeným osobním kouzlem pábení. Nenasytně, vulgárně a aristokraticky přijímá a bere, rozsévá vichr a bouři, vynáší do nebes a dodává neopakovatelné pocity velikosti. On je zmatek a zkáza, ale i víra, naděje a život. Hlavní ženskou postavou je Christianova neurotická manželka Yseult (velmi zajímavá Catherine Frot) ve svém náhlém obživnutí v hořké náruči osudu. Pulsující míza tryská v probuzené touze po ochutnávání všech krás a rozkoší. Čtvrtou důležitou postavou je Christianova asistentka Coralie (zajímavá Constance Dollé) s elegantním odrážením všech útoků nadrženého šéfa. Zde život odhalil svou nejcyničtější podobu s výsměšným plivancem. Z dalších rolí: na mzdu netrpělivě čekající malíř pokojů Perez (Bonnafet Tarbouriech), zaskočený Christianův kamarád a Yseultin psychiatr Bob (sympatický Hubert Saint-Macary), vzpouzející se extravagantní dvorní malíř Hubert (zajímavý Jean-Paul Rouve), či zahořklý bezdomovec a zapřisáhlý Bouduův nepřítel Géronimo (Serge Riaboukine). Je to dílo, které nastavuje satirické zrcadlo společenskému i partnerskému životu, který se bez snahy vzdává i sobecky zneužívá. Je to kousavé, trefné, svěží, laskavé a radostné. Vtipné a lehké. (28.10.2016)

Boudu z vody vytažený - toť slavná francouzská divadelní hra mezi jejíž filmová zpracování patří i tohle či tohle. No a teď tu máme další verzi a já mám trochu problém s hlavní postavou (Upozorňuji, že ani jeden z předchozích filmů jsem neviděl). Příběh nezvaného hosta, který devastuje vše okolo (vztahy nebo nábytek), aby zároveň napravil vztahy mezi svými hostiteli jsme už viděli tisíckrát. Ve francouzském provedení to byl naposled skvostný Blbec k večeři, se kterým se srovnání přímo nabízí, nejen kvůli herečce Catherine Frot, která hrála v obou. Zatímco Francois Pignon ničí život pana Brochanta nevědomky a s tím nejlepším úmyslem pomoci druhému, tak Boudyho jednání se dá vysvětlit pouze sobectvím a především nevděčností. Copak může být kladná postava někdo, kdo se vyspí a posléze žijes mladou dívkou s vědomím, že ona je do něj zamilovaná a když by mělo dojít na svatbu, tak až pak jí teprve řekne, že by s ním byla nešťastná? Kdepak, Boudy je pro mě vychytalý prospěchář a tím, že na závěr přinutí malíře Huberta, aby splnil slib, který dal Boudyho "příteli" Christianovi výsledný dojem o své osobě nevylepší. Navíc při pohledu na Gérarda Depardieu svlečeného do půl těla vás napadne, že bezdomovci hladem netrpí. Oproti tomu galerista Christian je jiný charakter. Vydržet přivandrovalce, který místo vděku za to, že ho někdo zachránil před sebevraždou (úmrtí psa, je opravdový důvod se jít topit) a že má po dlouhé době aspoň dočasnou střechu nad hlavou, udělá vaší manželce dítě a přebere vám vaši milenku je hodno smeknutí klobouku. Navíc, když ho hraje již tradičně vynikající Gérard Jugnot, je to opravdu velmi sympatická postava. Film má solidní rozjezd, ale když škádlení Boudyho a Isoldy přeroste až do postele, možná se vás zmocní stejné nesympatie k Boudymu jako mě. Je škoda, že z francouských komedií, které se u nás distribuovaly v posledních letech, je to nadprůměr. Vždyť poslední film Francise Vebera byl ignorován, nemluvě o novějších filmech Christiana Claviera, jehož komedie jsou u nás k vidění pouze pokud v nich hraje buď právě Depardieu nebo Jean Reno. No a čekat nový díl kultovní série Les Bronzés je zbytečné, když tu nebyly uvedeny ani dva předchozí. (23.02.2007)

Depardieu se většinou zahazuje v druhořadých filmech, které jen "používají" jeho "humpolácký" šarm. Pobuda-flákač, který si existuje světem trochu nepochopitelně osudově oslovuje všechny zúčastněné (zejména dámy) a on jim jejich štědrost odplácí komplikacemi a až sociopatskou lhostejností k problémům, které jim působí. Jeho kladný účinek v závěru je spíše věcí náhody, protože stejně dobře by mohl způsobit rozvrat, rozklad či tragédii. Vidět tohoto herce jak se množí jak králík není podle mého právě vkusné ani nejlepší využití jeho nesporných kvalit. Jeho loučení s jednou z dam s prohlášením, že Boudu je jako vítr...vyznělo po stylizaci této postavy spíš jako nechtěný humor. Boudu byl spíš pšouk povaleče než nespoutaný vítr svobody ve stylu Cyrana. Kladu si otázku, zda se k nám dostávají opravdu ty nejlepší francouzské komedie. Přeci to nemůže být tak špatné. Jedna hvězda za GD. Vše ostatní milé na tomto filmu jsem viděla jinde lépe. Potěšilo mě vidět trochu z Aix en Provence, kde je nádherně a jedině kouzlo města snad pomohlo přežít protagonistům všechny ty zdrady, nevěry a necitlivosti, které si tam vzájemně uštědřovali. (22.08.2008)

Tak tohle opravdu nechápu! Kde jsou staré francouzské komedie? Haló - vzbuďte se Louisi či Phillipe, povstaňte z mrtvých a pojdťe znovu do boje! A vezměte sebou ještě Jeana-Paula! Ale vážně - když si tak vzpomenu na opravdu vtipné komedie ze země sýrů a vína z poslední doby, napadá mě jen Kondomerie a Blbec k večeři. Co však chtěli autoři říci tímto filmem, mě zůstává záhadou. Otravný pobuda připomínající díky červeným šusťákům nějakého ukrajince, terorizuje celou rodinu - tedy přesněji ušláplého majitele galerie (kterého mi bylo i přes jeho záletnictví líto už od počátku) a jeho věčně nemocnou ženu, které se tenhle otrapa, bezdomovec (Depardieu) snad dokonce začne líbit! Tak fakt nevím, za co se zde tento film vysloužil v průměru 3 až 4 hvězdičky. Mě šel Depardieův "hrdina" natolik na nervy, že jsem to po 50 minutách vypnul. Ještě štěstí, že není půjčovné DVD tak drahé ... (08.01.2007)