Kim Novaková se v Genezaretském jezeře nikdy nekoupala

Úžasně křehký příběh, který mi svým způsobem připomínal Kingovo Stůj při mně a jiné bravurní snímky o přátelství. Výborně vylíčené charaktery, opravdu skvostná kamera a scénář, který netlačí na pilu a zvolna naslouchá jednomu zvláštnímu letnímu dobrodružství. Severní kinematografii našimi rutinními příběhy se asi nikdy nebudeme moci ani přiblížit. (02.03.2009)

Ty žánry tu strašně matou. Mysteriózní to totiž není ani náhodou, thriller už vůbec a krimi tak trošku, dvacet minut před koncem, kdy k němu konečně dojde. Zbytek filmu je o přátelství dvou kluků, kteří si užívají prázdnin, které ale navždy změnily jejich životy. Vypráví nám to současné já hlavního hrdiny, které do příběhu vždycky vstoupí s komentářem popisující událost jasně zjevnou už přímo z obrazu. Tudíž naprosto zbytečně a kromě úplně poslední scény (která se snaží tvářit jako bůhvíjaký zvrat, ale přitom mi to přišlo dost jasné od chvíle, kdy začala ta krimi linka) se tu jeho současné já objevuje taktéž zbytečně. Zůstat tam je ten tahle podstatná scéna a režisér by udělal o dost líp. Příběh z jeho dětství je tu sice stěžejním, ale stejně moc zajímavý není. Až na pár povedených, příjemných prázdninových scén je to celé strašně mdlé, nudné a hollywoodsky chladné. Nejdou z toho žádné emoce, práce s postavami je dost slabá a ani jedna nemá pořádný charakter, všechny tam prostě jen tak jsou. Ani k žádnému přesahu tu nedojde, jen se tu sypou instantní moudra na různá témata, aby to nepůsobilo tak prázdně. A jestli jsem podle konce pochopil správně, tak SPOILER to s úsměvem na rtu obhajuje tu vraždu. Vlastně to tam s ní celé je divné - kvůli ní se ti dva kluci tehdy rozkmotřili, tvářili se, jak strašně je to poznamenalo a že už spolu nikdy nebudou mluvit (btw ten jeho kamarád v dospělosti dopadl jak? proč už o něm nic neví?), tak proč se hlavní hrdina nikdy za život k tomu svému činu nepřiznal? Jen po letech šel hodit zakopanou sekyrku do řeky, aby se na to opravdu nikdy nepřišlo? To nemá svědomí? Sice zabil hajzla, ale nějak ho to snad poznamenat muselo, ne? Pokud teda není sociopat, ale to z teho neplyne. KONEC SPOILERU. Takže z žánrů tu zbylo jen to drama a ani jako drama to neobstojí. Nic mi to nedalo, nic silného z toho neplyne, název je pitomý, vlastně je ten film i dost zbytečný, takže z kladů zůstává jen solidní filmařská stránka. Ale pořád je to dost málo na vyšší hodnocení. Slabé 2* (13.07.2021)

Toto je jeden z filmů, který jsem si při repríze nenechal ujít. Občas se mi to stane… Pustím večer telku, a projíždím kanály. Pořady mají 5 – 10 vteřin na to, aby mě zaujaly. Většinou neúspěšně… Na rozdíl od tohoto filmu. Prostě mě zaujal. Okamžitě. Atmosférou. Stylem vyprávění. Zajímavým příběhem. Uvěřitelnými výkony herců. A i když jsem přišel o začátek, v podobě nechytatelné sportovní střely božského Béry Albertsona, dokoukal jsem dychtivě až do konce. Je to prázdninový příběh dvou kluků, jejich fantazie, a také někdy i nepříjemné reality, které i kdybychom co nejvíc chtěli aby se nám vyhnula, musíme jí nakonec čelit. A mimochodem. Některé z komentářů zazlívají filmu detektivní zápletku na konci fimu. Já nikoli. Ba naopak. Režisér Asphaug si s touto těžkou scénaristickou kládou na konci filmu hravě poradil, a i přes jeden, dva lehce nadbytečné dialogy nebyla pro mě rušivá. Jen se podle mě prázdninový příběh dvou chlapců úplně, stejně jako ta nejkrásnější růže, rozvinul… (01.08.2009)

"Život má být lehký jako letní den pro motýla." V tomhle duchu se odvíjel tenhle zpočátku idylický prázdninový příběh, plný klukovského mudrování nad životem a okouzlení Ewou alá Kim Novakovou. Pak přišel den, který už nebyl tak lehký jako letní den pro motýla a vzpomínka na něj je pro Erika přece jen bolestná. Nostalgické, příjemné, trochu poetické, ale chybělo tomu trochu víc něčeho, co by se dotklo mých emocí. (23.09.2013)

Když nějaký film shlédnu a druhý den mi nejde z hlavy, tak je to vždycky něco extra. Pořád si sice říkám, že už to tu bylo, a že mi ten film připomíná jiné předešlé, ale to zas tak moc nevadí. Hlavně, že funguje. Každý máme nějaké vzpomínky a kostlivce ve skříni, ne? Hlavně mi je poslední dobou sympatický, když je něco vyprávěno "neamericky". (23.11.2008)