Kim Novaková se v Genezaretském jezeře nikdy nekoupala

Vlastně nejde vůbec o Kim Novakovou. Otázka je totiž taková, jestli vůbec nějaká taková Kim Novaková je. Tenhle film totiž vypráví hlavně o klucích, co sní své sny a touhy. A v takových dětských snech a touhách má každý kluk místo pro tu svojí Kim Novakovou. A o tom tenhle film vlastně je. Hlubší vyprávění to nemá, ale nechá se na to hezky koukat. Celé to vlastně až do konci vyplyne tak, že si člověk zavzpomíná i na to svoje dětství a je mu po shlédnutí docela fajn. (15.08.2013)

Zdá se to jako milý nostalgický film o vzpomínkách na dětství. Jenomže konec je šokující, odhalí, že to, co se odehrávalo, mělo svou velmi drsnou, neukázanou, stránku. A ti malí, dospívající a ještě tak křehce nevinní kluci se zachovali jako muži. Z ještě dětského pohledu správně, z dospělého možná příliš tvrdě. Byť si to ten násilnický hajzl zasloužil! (17.06.2010)

Úžasně křehký příběh, který mi svým způsobem připomínal Kingovo Stůj při mně a jiné bravurní snímky o přátelství. Výborně vylíčené charaktery, opravdu skvostná kamera a scénář, který netlačí na pilu a zvolna naslouchá jednomu zvláštnímu letnímu dobrodružství. Severní kinematografii našimi rutinními příběhy se asi nikdy nebudeme moci ani přiblížit. (02.03.2009)

I přes dvě poměrně nezapadající scény (zkamenění, kovbojská jízda) se jedná o parádní filmový zážitek, který jen dokazuje nadstandard švédské filmové tvorby a tradice. Na jednu stranu velmi jemný, dětskou nevinností protknutý a na stranu druhou drsně otevřený pohled na jedno léto strávené u Genezaretského jezera. Krásná a zároveň trochu šokující exkurze do dospívající dětské duše, spojená s fatální nevinnou romantikou. Vše zkombinováno zcela k mé spokojenosti. (25.05.2010)

Toto je jeden z filmů, který jsem si při repríze nenechal ujít. Občas se mi to stane… Pustím večer telku, a projíždím kanály. Pořady mají 5 – 10 vteřin na to, aby mě zaujaly. Většinou neúspěšně… Na rozdíl od tohoto filmu. Prostě mě zaujal. Okamžitě. Atmosférou. Stylem vyprávění. Zajímavým příběhem. Uvěřitelnými výkony herců. A i když jsem přišel o začátek, v podobě nechytatelné sportovní střely božského Béry Albertsona, dokoukal jsem dychtivě až do konce. Je to prázdninový příběh dvou kluků, jejich fantazie, a také někdy i nepříjemné reality, které i kdybychom co nejvíc chtěli aby se nám vyhnula, musíme jí nakonec čelit. A mimochodem. Některé z komentářů zazlívají filmu detektivní zápletku na konci fimu. Já nikoli. Ba naopak. Režisér Asphaug si s touto těžkou scénaristickou kládou na konci filmu hravě poradil, a i přes jeden, dva lehce nadbytečné dialogy nebyla pro mě rušivá. Jen se podle mě prázdninový příběh dvou chlapců úplně, stejně jako ta nejkrásnější růže, rozvinul… (01.08.2009)