Clerks 2: Muži za pultom

Dlouho sem vás neviděl. Kde ste byli?---Spolu s Bobem jsme si koupili káru a jezdili jsme si všude možně, dokud nás jeden místní polda nezabásnul za podezření z neatraktivnosti. Úchyláci to jsou, co jinýho :D Kevin Smith nám tentokrát přidal do HappyMeal asi kousky trávy, jinak si totiž nedokážu představit ty neskutečný vlny smíchu, který jsem vyluzoval z pus(s)y. Jay a Silent Bob s mega velkým hip-hop rádiem zase předvádí ty nejultimátnější taneční kreace a spolu s geniálním Eliasem tvoří to -nej- z celého filmu. Většinou nemám v oblibě, když do pokračování mého oblíbeného filmu naverbují nové postavy. Jsou tam povětšinou na obtíž a akorát lezou na nervy než na nerv smíchovský. ALE, kdo by neodolal Rosario Dawson s nádherným úsměvem a smyslem pro humor??..... snad jen Elias, který je až tak moc velký magor až se stal mojím Bohem, co se týče balení holek (né, samozřejmě si dělám legraci). Závěrečné brnkání na emotivnější strunu vůbec nevadí a pokud máte Smithe rádi, budete se mnou jistě souhlasit. Víc takových...divných!!!!!!! 95% (11.07.2008)

Smith se elegantně vyhnul všem neduhům své prvotiny, přitvrdil v humoru (párty s oslem), elegantně se opřel do fenoménu Pána Prstenů, hrdiny nechal v brilantních dialozích vynášet ta nejpravdivější životní moudra, obsadil Rosario Dawson a vůbec, to co dělá jeho filmy geniálními se opět sešlo v tom nejfajnovějším hávu, který si lze představit. Díky Kevine, uvidíme, jak bude zbytek života, který na konci tohoto filmu započal, vypadat. (05.01.2007)

║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $24,148,068║Tržby Celosvetovo $26,983,776▐ Tržby za predaj DVD v USA $26,440,798 //počet predaných kusov 1,422,072║ Tento tip humoru ma až tak nechytil, aj keď miestami to malo niečo do seba ale väčšinou sprostredkovaný humor išiel len okolo mňa... potešila aspoň účasť Rosario Dawson v tomto filme. /45%/ (15.01.2009)

Je to jako potkat po dvanácti letech své kámoše ze střední. Randal ani Dante se za ty roky příliš nezměnili, snad jen trošku přibrali na váze a změnili práci. Místo ve Quick Stopu teď urážejí zákazníky v Moobyho fast foodu. Smith si skutečně nebere servítky – jde tvrdě do židů, křesťanů, černochů a film tak ještě víc než první díl připomíná hranou verzi South Parku. Ale i přes stále stejně vulgární témata diskuzí bude tento den jiný – bude to den, kdy oba „mladí muži zpoza pultu“ konečně dospějí. Dante konečně našel dívku svého srdce (krapet afektovanou, ale jinak fajn) a plánuje odjet za lepšími zítřky do Kalifornie. Jenže co si bez svého nejlepšího kámoše počne Randal? A co pohledná šéfová Moobyho Becky – zůstane taky na ocet? Obavy, že Kevin Smith s vyšším rozpočtem a egem natočí planou, hollywoodskou romantickou komedii, se ukázaly být zcela zbytečnými. Clerks 2 již sice nejsou černobílí a místy je až příliš patrné, že je natočil dospělý otec od rodiny, ze své vtipnosti však ztratili pramálo, zamrzí pouze hojnější výskyt „a teď se směj“ vtipů. K vrcholným momentům patří debata mezi fanouškem Star Wars a fanoušky Pána prstenů a scéna, kdy jsou hlavní hrdinové svědky „mezidruhové erotiky“. Ale pochopitelně je toho víc. Clerks 2 jsou více o hercích, o jejich výkonech, o vnitřních proměnách jejich charakterů – což nemusí být vždy ku prospěchu věci. Zvláště dialogy mezi Dantem a Becky postrádají smithovskou břitkost a působí příliš konvenčně. Závěrečné, opatrné, leč příliš dlouhé balancování mezi sentimentalitou a patosem pak zachraňuje hlavně přítomnost Jaye a Mlčenlivého Boba – žádnou scénu s těmito týpky prostě nelze brát vážně. Druhý díl není ani lepší ani horší než první, pokud však patříte k natolik nadšeným fanouškům Kevina Smithe jako diváci v Cannes (osmiminutový aplaus nenásleduje po kdejakém filmu), budete opět řvát smíchem a radostí. 85% Zajímavé komentáře: Natascha, Triple H, Honza dAve (22.11.2006)

Podruhé snad ještě lepší, o dalších projekcích ani nemluvím. Smithovy filmy mám docela rád, ale Clerks 2 převyšuje jeho ostatní kousky minimálně o třídu. Kolik hodin jsme jen strávili s kámošema v KFC rozjímáním nad tímto geniálním dílem. Právě dementní práce ve fast foodu dává příběhu neuvěřitelný odpich. Nenapadá mě jiný film, kde by byl přechod od perverzností k tvrdé realitě prováděn tak ladným způsobem. Z Randalla se stal hláškující Bůh, Dante se stará o hořkost příběhu, flákači Jay a mlčenlivý Bob dostávají jen tolik prostoru, aby se divákovi neomrzeli a zároveň se na jejich další výstup těšil. Jeden z mála filmů, na který mám chuť skoro pořád a po tomto zjištění již definitivně vplul mezi to nejlepší, co jsem kdy viděl. (08.10.2011)