Ako sa krotia krokodíly

Rodinné filmy nemám moc rád. Není v nich ani sex, ani nasílí, takže přesně nechápu jejich význam. Nicméně, když všechny hospody v okolí mají obsazeno, stejně jako moje příležitostné milenky, nezbývá než se pokusit o sebetrýznění. Týrání začalo ve 20:00 na HBO . Nebudu se zmiňovat o ději, ten je od roku 1977, kdy Marie Poledňáková natočila svůj první rodinný film vesměs pořád stejný. Silná stránka rodinných filmu Marie Poledňákové byla vždy účast skutečných herců, ovšem v tomhle ohledu následoval šok srovnatelný snad jen s mým zážitkem z Mnichova, když jsem si objednal krásnou blonďatou děvku a agentura mě poslala tlustějšího gaye. Protože dívat se na rodinný film kde hrají Nekonečný, Vojtek, Laurinová a Štěpánová je stejné jako když v posteli koukáte na to jak se před vámi obnažuje obtloustlý gay. Ne nadarmo se mě po skončení tohoto filmu vybavila maminčina velmi přísná výchovná metoda, při které mě říkala: "Jestli budeš zlobit pustím ti rodinný film". (09.02.2007)

Mařko, co jste to provedla? 16 let si dáte pauzu od režírování filmů a pak z Vás vypadne TOHLE? Zmatený, upocený slepenec, spousta rolí, žádní herci (nebo bývalí, co zapomněli, jak se hraje), děj skáče od ničeho k ničemu, vtipnost nulová, zájem pod bodem mrazu... Nažrat se zelí, tabulky čokolády, zapít to mlíkem, přikousnout karbanátek, polknout lžíci sádla, spláchnout pivem, schroupat mrkev, usrknout půl litru kefíru a přidat omastek z pečené husy, to všechno do sebe narvat co nejrychleji za sebou a moc nekousat. Výsledek na sebe nenechá dlouho čekat - nevzhledný, páchnoucí grcanec plný různorodých hrudek, marně v něm budete hledat nějaký řád a smysl - nevím, jak lépe připodobnit "Jak se krotí krokodýli". Byla jsem předem varována, ale nechtělo se mi věřit... No, upřímnou soustrast všem, kdo za to v kině zaplatili. Hvězdička za exteriéry, hvězdička za pár ne až tak ubohých scén a z nostalgie. 30% (13.02.2009)

Podle mě paní Poledňáková udělala stejnou chybu jako v poslední době třeba Václav Vorlíček nebo Dušan Klein. Domnívá se, že je třeba "jít s dobou". Recyklovala sice situace a postavy, osvědčené ze starších filmů, ale jako by nevěřila v jejich trvalý účinek, necitlivě akcentuje okolní modernizaci. Ta je přitom často jen kosmetická (např. dědeček se zajímá o počítače a jezdí na in-line bruslích). Krokodýly navíc zabydlela obrovským množstvím postav, z nichž polovina je filmu platná jako popelník na motorce. Značně to ztěžuje orientaci v ději, protože od sledování hlavní zápletky o nenápadné manželské krizi nás trvale rozptyluje něco jiného, nedůležitého. Přesouváme se z místa na místo, tu a tam překotně zakopneme o nějaký slušný vtip, ale vždy jen cestou za špatným. Umím si představit, že řada gagů mohla ve scénáři působit vtipně a zabila je pitvořivá interpretace (např. čtení dvojsmyslného dopisu o tatínkově ošetřování zraněné učitelky). To, že i jindy spolehliví komici jsou zde dost křečovití, mě utvrzuje v dojmu, že šlo o režijní pokyn. 20% (29.01.2008)

Nikde není napsáno, že se máme smát a že je to komedie. Je to prostě rodinný film, taková pohodovka z domácího českého prostředí. Nechápu kolegině a kolegové, co proti tomuto filmu máte. Asi je to tím, že někteří z nás podvědomně českým filmem opovrhují a nebo někteří naopak zase od českého filmu očekávají přehnaný filmový zážitek. Já jsem si natáhl nohy a pohodově jsem se nenáročně pobavil, protože jsem od tohoto filmu očekával právě a jen tu pohodu. Je to přece rodinný film! Proto tento film vznikl, alespoň se domnívám. Dávám čtyři hvězdy ne za umělecký výkon Nadi Konvalinkové, ale za tu pohodu a příjemný čas strávený nad tímto filmem. Nehledejme stále nějakého nového zázračného "Tomáše Holého" ......... (18.06.2007)

Ak by tam nebol Dan "sluníčko a všichni se máme rádi" Nekonečný a Pepa Vojtek bez kabátu, dal by som jednu hviezdu. Ako hodnotiť film: mozaiku so skupinovým hrdinom (vážne), ktorý nemá začiatok, stred ani koniec, čiže je bez deja, ale nie je to art? Poledňáková má o českom divákovi zrejme veľmi nízku mienku, tomu prispôsobila aj scenár, spracovanie a obsadenie a bohužiaľ má pravdu. Viac väčšine Čechov a Slovákov asi ku šťastiu netreba. (27.03.2016)