Lonely Violent Beach, The
Recenzie (3)
Ernesto Gastaldi byl vyjímečný scénárista, z jeho pera vznikala např. ta nejlepší taliánská gialla, často spolupracoval se Sergiem Martinem nebo jeho bratrem Lucianem. Čas od času ale také odběhl k režii a důkazem toho je tento jeho třetí dnes již zcela zapomenutý film. Americká Rape and Revenge, klasika "Last House on the Left" ('71) nebo švédská "Thriller - en grym film" ('74) ovlivnily po svém vzniku mnoho nadějných režisérů po celém světě, Italové byli známí tím, že se právě často nechali inspirovat těmito, ale i jinými filmy, ale také oni jako dobrá inspirace posloužili filmařům přes Atlantický oceán. Tento film vznikl ještě o něco dřív než ona kultovní klasika "Last House on the Left". Viděl jsem hromadu filmů tohoto zaměření, ale teď si nevybavím ani kdyby jste mě mučili, nějakou podobnou záležitost z konce 60. let, tedy jestli nějaká vůbec existuje. Spoiler: Čtyři nebezpeční a zvrácení bikeři napadnou manželský pár na chatě u pláže, muže opakovaně napadají a poté přivazují, manželku znásilní, později utíkají, ale jsou chyceni, navíc vše se zkomplikuje tím, když se manželka muže zamiluje do vůdce gangu. Já miluji scénu prvého setkání (za sklem okna-dveří) spolu s pomalými záběry (zcela bez dialogu a hudby) na celou bandu pěkně od shora dolů, jak z nějaké kovbojky. Film mne chvílemi mile překvapil, scenérie je opravdu krásná, hudba také ušla, ale nakonec v porovnání s americkými klasikami nebo švédskou kultovkou jde přeci jen o umírněnnejší a jemnější exploitaci, žádné tvrdé a sleazy Rape and Revenge (které jsem tak trochu čekal). Film působil dojmem mýdlové opery s nějakými těmi prvky dramatu a psychologie. Konec byl pak hodně hloupý a marný. Herecké výkony jsou dobré, především pak zcela rozdílné charaktery bikerů, ale představitelku hlavní ženské role bych i tak nejspíše hledal jinde. Doporučuji hlavně fandům žánru, a filmovým sběratelům. ()
Je pravdou, že tento film vznikl ještě před kultovním, ve své době šokujícím, ale poloamatérským exploiterem The Last House on the Left (1972). Což by bylo docela zajímavé, jenže tento film působí jako zmíněný flick pouze ze začátku několik desítek minut. Vše je tradičně nastaveno, muž s manželkou přijedou na dovolenou na opuštěnou chatu k moři. Přijede čtveřice sráčů a začne je terorizovat. Žena znásilněna, muž ponižován a zmlácen několikrát jako pes. Pak se ale děj ubírá zcela pro tyto filmy nezvyklým směrem. Jeden z bandy zlořádů se do ženský zamiluje a ona do něj, a začne nám spíš husté drama rozplétající naprosto ujetý systém vztahů... Film drží při sobě a ví, co chce a kam směřuje. Má neuvěřitelně pomalé temto a zasněnou atmosféru. Násilí je zde hodně, ale násilí na ženě se děje většinou mimo "nahoře v ložnici". Rozhodně je to zajímavý film a je to exploiter, ale dnes již bude asi řadu diváků nudit. Těžko říct ... Za mě ale velmi dobré. ()
Trochu zklamání.. Čekal jsem něco víc exploitačního. Konec byl dost dementní. Jako nemůžu říct, že by mě to nudilo, to fakt ne, ale pořád jsem čekal na něco co mě posadí na prdel. Nestalo se. Herecký výkony super a nejvíc se mi asi líbila hudba Stelvia Ciprianiho a lá Nico Fidenco a jeho Emanuelle. Skvělá letní melancholie. ()