Zrození naděje

Příběh o Gilraen a Arathornovi, synu Aradora, v dobách, kdy temnota v Dol Gulduru rostla a skřeti se rozlézali jako mor na sever, aby pobili všechny Dúnadany, kterých bylo stále méně a méně. Na rozkaz Saurona, který se bál Isildurova dědice. Nadějí všech lidí se tak stalo dítě Gilraen a Arathorna, Aragorn. Další skládanka Tolkienova díla, natočená stejně dobře jako Lov na Gluma. V bitkách je sice znát malá četnost bojovníků na obou stranách, ale nebuďme rýpalové. Setřeme slzu a nechme znovu zaznít Arathornova slova (jeho schopnost projevu Aragorn očividně podědil): "Muži Západu, Stín se rozšiřuje a jeho krutá pěst se po nás vždy natahovala. Ale my... My nesmíme ztratit naději. Přijde doba, kdy Dúnadané znovu získají svou sílu a vyženou zlo z těchto zemí jednou pro vždy. Ale do té doby je naší povinností bránit náš lid za každou cenu. Takže... Povstaňte, Dúnadané! Pamatujte, kdo jste! Ať před námi naši nepřátelé znovu prchají! A ať se žádný skřet nedostane ven z toho lesa živý!" (12.06.2013)

Jedna vesnice po druhé jsou likvidovány pod nájezdy skřetů - z jedné takové se jen tak tak zachrání mladá Gilraen se svými rodiči. I na útěku jsou ale skřety pronásledováni, a když už to s nimi nevypadá moc dobře, jsou naštěstí zachráněni skupinou Dúnadanů pod vedením Arathorna (Christopher Dane), syna Aradorova a dědice Isildorova. I v těchto temných dobách ale kvete láska, a i když královská linie visí na vlásku, naděje bude zachována ve spojení Arathorna s Gilraen a v jejich synovi - Aragornovi ... Pán Prstenů, ať již jako kniha nebo jako film, patří k mým nejoblíbenějším dílům vůbec - Tolkienovi se podařilo vytvořit dokonalý svět, ze kterého je stále kde čerpat. Tento film natočila skupina fanoušků v kulisách z Pána prstenů (samozřejmě za vydatné pomoci Weta Workshop) - což je samo o sobě již polovinou úspěchu. Sice je chvilkama znát mizivý rozpočet, ale od doby, co jsem viděl Tolkienova Hobita v divadle, tak jsem si jistý, že celá Středozem jde v pohodě ztvárnit i na dětském pískovišti. Co bych ale filmu vytkl je trochu plytký příběh (ono když je jasné, že Aragorn musí přežít, tak je těžko co vymýšlet) a taktéž někteří herci mi dvakrát nesedli (třeba paní Gilraen, že ano). Každopádně je ale skvělé, že takovéto filmy vznikají - aspoň člověk dokáže nějak překlenout to tíživé období mezi posledním Pánem Prstenů a očekávaným Hobitem... (10.02.2010)

Mám radost že tento film vznikl, a jsem udiven jeho vysokou kvalitou. Příběh provází skvělá hudba, a nadšení těchto amatérských herců je více než zjevné, bylo to velice živé a pulsující, ani bych nevěřil že po Pánu Prstenů je možné takhle navázat na Tolkienův svět, a dozvědět se tímto způsobem více o Aragornových předcích. Protože tohle dílo nevzniklo pro peníze, ale z pouhého nadšení, tak hodnotím 95%. (19.08.2013)

Bohužel nefunguje zdaleka tak dobře jako Hunt For Gollum. Hlas vypravěčky až příliš podtrhuje, že vše, co se na obrazovce odehrává, není než obrázkovou ilustrací k jejímu vyprávění, v ději i dialozích převládá totální schematičnost (a není to ani zdaleka vina Mr. Tolkiena). Snahu o "Jackson feeling" oceňuji, ale třeba doslovná citace Boromirovy smrti už je moc... Má ale i světlé stránky (bitva o vesnici, hudba, Arathorn pro sympatický kukuč a hraničářka pro sympatickou... hraničářku). Třetí hvězdička je ovšem toliko za Středozemi, která má u mě v jakékoli podobě přivřené oko jisté. (08.02.2011)

Stravitelnější než Hunt for Gollum, alespoň pro mě. Občas trochu překombinované, ale oceňuji snahu udělat to víc po svém, než jen tupě kopírovat styl, jakým byl natočený Pán prstenů. Bylo to krásně středověké, spíš převyprávěná pověst než fantasy, ale přesto zahřála u srdce přítomností známých jmen i postav. (10.01.2012)