Poslední traper

Absolutní divočina. Příběh by se vešel do žaludku zajíce a poutavý asi tak jak hodinové pozorování spící srnky. O komplikované zápletce se také moc bavit nemusíme. Přesto je to krásná, obsáhlá esence kanadské divočiny a životě trappera v ní. Skvělá atmosféra, realistické a kouzelné, že by jste si hned šli zabalit batoh a vzali první let směr Kanada. (09.04.2015)

Hezký odpočinkový film o přírodě a posledním lovci kožešin v Kanadě, který řeší základní otázku, zda má už skončit a jít pracovat do města či ne. Žije s indiánkou a smečkou psů, kteří pro něj nejsou jen tahači saní, ale také společníci. Tohoto luxusu si třeba nemůže dopřát jeho mnohem starší kamarád, který by psi již nezvládl a je tak odkázaný na skútr. Nejde tak ani o děj, jestli něco uloví či ne, jako spíše o formu vyprávění a hlavně atmosféru. A to je to, proč tomu nemůžu dát plnou palbu, protože některé scény byly uměle-kýčovitě udělaný. Když ten dědek zase nutil nebohý pejsky tahat saně nějakou neprobádanou cestou, kde bylo jasný, že tam chudáčkové uvíznou, tak sem myslel, že ho vlastnoručně zabiju. Chápu, že život tam je drsný a s nikým se nemazlí, ale proč si to ještě zhoršovat chybnými úsudky. Jeho starší kamarád ví, že je na konci cesty a proto učiní návrh, který na nějaký ten rok oddálí nevyhnutelný. (13.07.2018)

Jak mě mohl takový skvost minout? Něco mezi dokumentem a filmem, ale z každého si bere to nejlepší. Z filmu uvěřitelnost a napínavost, z dokumentu naopak to, že to není fádní popis. Prostě stále jste v napětí a čekáte, co kde rupne a ono ne, ono to funguje tak...jako normální život. Skvělá forma a skvělé zpracování. (07.01.2022)

Taky jsem si při sledování vzpomněla na Into the wild, hlavně když sem slyšela tu nehodící se, do uší bijící hudbu, která byla v tomhle snímku. Nesouhlasím s tím, že člověk udržuje přírodu v rovnováze. Jak dlouho tu příroda byla než se přibelhal člověk nápadně se podobající opici? A vida, taky si poradila. Jsem ráda, že existuje snímek bez zbytečných řečí a těch přemrštěných emocí, protože už jich mam tak trochu plný kecky. Je to ten film, na který se koukáte a říkáte si: Opravdu existuje někdo, kdo tohle vidí na vlastní oči, nejenom ze svého gauče v obýváku. A taky sem si řekla, že na naší planetě je vážně moc hezky. Víc takových filmů...P.S.: ty pejsci byli tak úžasní, že bych je láskou umuckala :-) (12.04.2010)

Krásný pohled na život v přírodě. Každý člověk, ve kterém dřímá kousek dobrodruha, musí být tímto snímkem unešen. Průzračné vody jezer, dravé toky řek, zasněžené hory, zelenající se stromy, barevná paleta podzimu, ale také setkání se zvířaty a boj o život, to vše v Posledním traperovi můžeme spatřit. Nepatrně jsem postrádal nějaký záživnější děj, takže snad proto nedávám plný počet, ovšem o to víc jsem se kochal scenériemi a dobrodružným životem Normana Winthera, jeho psů a ženy Nebrasky. Nejeden člověk by jistě alespoň na chvíli chtěl mít jeho srub na tak nádherném místě s výhledy, při nichž se tají dech a veškerý spěch, starosti a špína civilizace nemají šanci prostoupit do těchto rajských míst. (28.10.2011)