Obchodník so smrťou

Thriller jako Dexterův skalpel nebo jako čepel Zorrova kordu. Film, který je postavený na vynikajícím scénáři, vychází volně z osudů skutečného "hrdiny", kšeftaře mezinárodního formátu Viktora Buta, který začal působit v Angole a zbohatl zejména na zbrojních dodávkách pro západoafrické diktatury a kvazidemokracie. Není důležité, že filmový kšeftař,skvěle zahraný Nicolasem Cagem, se v mnoha detailech i zásadnějších věcech od svého vzoru liší (rodinné zázemí Buta bylo úplně odlišné a šlo o muže, který se vypracoval jako občan Sovětského svazu coby instruktor Sovětské armády působící u spřátelených režimů. Řada historek zobrazených ve filmu se ostatně nestala jemu, ale přesto mají naprosto konkrétní základ ve skutečných střetech pašeráků s Interpolem. Scénárista vlastně jen sebral řadu skutečných příběhů, obalil je omáčkou, doplnil řadou černých sarkastických hlášek a předal režisérovi, který natočil thriller založený ne na zobrazené akci, ale na atraktivitě tématu a napínavém životního příběhu jednoho dobrodruha. Už úvodní záběry připomínají Fincherův režijní rukopis, kdy divák sleduje "život" jedné kulky od jejího zrození v neurčité zbrojní fabrice, cestě za zákazníkem až do momentu, kdy skončí uprostřed čela jednoho žoldnéře. Film, který nedává divákovi nic zadarmo, i ve chvílích, kdy se divák směje, tak mu ze zobrazené situace zároveň zamrazí v zádech. Hlavní hrdina je obchodník, který vše podřizuje svému byznysu a je hrdý na to, že je ve své branži jedničkou, bez ohledu na krvavou stopu, kterou za sebou zanechává. Celkový dojem: 100 %. (29.11.2008)

Silný námět to tentokrát utáhnul. Cage se do role hodí, i když jako "dobrého herce" ho označit nemůžeme. Podivně amorální film, který nás absencí emocí může naprosto odrovnat. Cosi mi sice chybělo k naprosté spokojenosti, ale i tak to stačí na velmi silné čtyři hvězdy a nejlepší Niccolem režírovaný film. (02.05.2010)

Pokud jsem to dobře zachytil v titulcích, Cage ve filmu nejen hrál, ale také ho spoluprodukoval. Hollywoodská továrna na sny pookřeje zpravidla tehdy, zavadí-li o skutečnou skutečnost. Nesentimentální pohled na velmi nesentinemtální odvětví obchodu, v němž je ne výjimkou, ale pravidlem, že člověk často pohlédne až na dno lidské existence. Zatímco v průběhu filmu lze o mnohém diskutovat a mnohé zpochybnit, závěr je jednoznačný. Jeho stavovská etika, končící v závěru výčtem států, jež se nejvíce zasluhují o statisíce a miliony mtrvých v lokálních konfliktech - nezřídka v občanských válkách - je více než výmluvná. Obchodníci tohoto druhu nejsou ani lepší nebo horší než prodejci alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků. Jejich hrůza je součástí obecné hrůzy naší doby. A Cage jako herec v tom nejen nepřekáží, ale fillm a jeho účinek dále rozvíjí a zesiluje. V každém případě je po zhlédnutí OBCHODNÍKA o čem přemýšlet. (06.08.2012)

Polemizovať o tom či sa Niccol, chcel trafiť do trendy nálad nechcem. Ja za tým nevidim len obchod so zbraňami, ale hlavne pohľad do zákulisia jednej štruktúry, na ktorej princípe funguje akýkoľvek legálne kontolovaný ilegálny obchod. Ano, ja tomu verím. Nutné zlo prezentované Cageom, nevnímam len ako nejakú "anti-ami" frázu. Práve jeho nedoknuteľnosť a obhajoba v kontraste so základnými ľudskými hodnotami je to, čo robí film v mojich očiach výnimočný a hlavne zamyslenia hodný. Nič nieje čiernobiele a tak je to aj prezentované. Sarkazmus ako prostriedok odľahčenia vážnych tém tu naozaj funguje a na rozdiel od Moora nepôsobí demagogicky. (13.02.2006)

V USA je teď nejspíš trendy kydat hnůj na bambitky a jiné třaskaviny, jak už nám ukázal demagog Moore. Proč je ale skoro v každém americkém válečném filmu voják/zbraň symbolem propagace těch pravých západních hodnot? Tomuhle schizofrennímu patu prostě nerozumím. Nebo má být Lord of War další obžalobou americké zkorumpovanosti, kdy žádný papaláš nemá ruce čisté a prezident samotný je snad Belzebub? Ne, na týhle vlně paranoidního antiamerikanismu se já osobně nevezu. *** hvězdy za libérijského despotu a morálku Yuri Orlova. (11.12.2005)