Číňan

Jestli něco skandinávskou kinematografii, a obzvlášť dánskou, povyšuje, tak jsou to jednoznačně lidské emoce a přirozená deprese z jejich příběhů, které Vás vtáhnou do děje tak, jako kdyby se to životní úskalí dělo Vám. V případě filmu Číňan to není jinak. Dánovi do života vstoupí jeden Číňan, který mu nabídne něco, co lidsky smýšlející postava utápějící se v samotě pravděpodobně neodmítne. Koho by ale napadlo, že to způsobí kolotoč emocí, ze kterých není cesta ven. V závěru filmu mi hlavní postavy bylo neskutečně líto a musel jsem nad ní přemýšlet i po zbytek večera. (29.03.2020)

Jak je vidno, i zdánlivě otřepanou zápletku s fingovanou svatbou (namátkou Kolja, Mlčení Lorny, Zelená karta atd.) lze stále podat nově a originálně, s patřičnou dávkou vtipu i emocionálního náboje. Číňan je film, který posouvá ústřední motiv imigračního švindlu do zajímavé polohy: Životem poněkud otupělý instalatér Keld je člověk s klesajícím, nebo už naprosto vyprchaným zájmem o svou práci a s manželstvím dosahujícím mezního limitu funkčnosti. Zprvu to vypadá (nebo alespoň mně se tak z prvních záběrů zdálo), že na vině je Keldova letargie a nulová životní motivace. Je to však jeho žena, která nese značný díl odpovědnosti za ne příliš harmonický vztah (milenec; podvod s podpisem a přehnané nároky jako důsledek jejího charakteru). Jejich rozvodu "využije" čínský majitel bistra, který Keldovi v této obtížné situaci navrhne formální sňatek se svou sestrou. Toto samo o sobě je vděčným komediálním prvkem (který je zde do značné míry umocněn rozesmátostí majitele bistra), jenže v tomto filmu se jemná komedie mění ve velmi dojemné melodrama, odhalující stále silný tep Keldova srdce a nesporný cit, který je jen vnějškově zakryt studeným vzezřením a nemotorným chováním. Nejde zde o něžnou romantiku, neviděl bych zde ani v souvislosti s jazykovou bariérou jakousi metaforu univerzálnosti lásky - to by byla příliš kýčovitá a neoriginální interpretace. Významnější je pohled na Keldovu proměnu apatického muže ve středním věku v člověka, který chce žít (i když zprvu neví jak, neumí se zbavit své strnulosti a neohrabanosti). Naprosto nečekaná událost ve vztahu Kelda s jemnou půvabnou Číňankou tento obrat naprosto dokoná.__ Velice pěkný civilní film 4 a 1/2* (13.09.2010)

Veľmi jemná, krehká a v závere i dojemná dráma o tom, že láska je nevyspytateľná a že si nevyberá. Nezáleží na veku, vierovyznaní, rase... je tu pre každého. Inak, keby mne urobila partnerka či manželka to, čo urobila Keldovi, tak dovi dopo. Sklame raz, sklame aj druhý krát, to je jasné. Vlastne to platí skoro pri všetkom, hlavne domácom násilí, nevere, alkohole... Silný nadpriemer. 85/100 (24.06.2019)

Takový malý, upřímný velkofilm. Bez zbytečných keců kolem, bez srdcervoucích scén, bez teatrálních gest... všechno plyne tak nějak přirozeně, žádné tlačení na pilu. A přece jen (a možná právě proto?) se Kinamand dostane pod kůži. // Líbí se mi tyhle "přístupné", neukecané filmy, v nichž se příběh odehrává především v obraze a obejde se bez nadbytečných (a mnohdy zbytečných) dějových vsuvek či odboček. (28.09.2011)

Poklidně plynoucí příběh jako řeka v rodné vesnici čínské nevěsty. Dalo by se s nadsázkou říci, že to byl vlastně hraný dokument. Typický vzorek "západní" a "východní" rodiny. A mezi vzorky nikoliv obyčejná propast, ale pomalu Mariánský příkop. Přiznám se, že tyto sociologické studie jsou velmi zajímavé, jen je mi z toho vždy poněkud smutno. Jedinou vadou na kráse filmu byl hlavní hrdina. Ten pán byl tak neuvěřitelně nudný, ale tak hrozně, že to bylo až nakažlivé. Díky rozumné délce filmu se však nákaza nerozšířila úplně, takže nakonec zůstal skvělý filmový zážitek. (31.10.2011)