Naboso

Nemecke filmy mam opravdu rad (pokud pomineme zbesilosti jako Kobra 11 a podobne). A jestli ma nejaky stat opravdu originalni scenaristy tak potom tenhle stat. Teto film nevvybocuje z rady proste vyborna komedie s napadem. Til Schweiger na me zapusobil jako herec i jako reziser pro me je tohle opravdu vytecna podivana na zanr romanticke komedie 90% (27.07.2008)

Německý film a takové příjemné překvapení. Příběh balancuje úspěšně na hranici uvěřitelnosti, emoce si udržují míru vkusu, sem tam humor, nechybí nečekané obraty v dějji. Někdy jsem měl pocit, že vtípek se malinko přitahuje za vlasy, občas se mi nějaká sekvence zdála přece jen trochu tvrdě lámaná, proto ubírám jednu hvězdu; ale raději bych jen její 1/2. Opravdu to stojí za podívání. (01.09.2012)

Tento film jsem zhlédl ze dvou důvodů: 1) Pro mne stále populárnější Til Schwiger, 2) Po zhlédnutí filmu "Baader Meinhof Komplex" jsem hledal další film, ve kterém hraje Johanna Wokalek, protože si myslím, že jde o talentovanou herečku. Oba dva i v tomto filmu podali dobré výkony a především Johanna W. Film je o muži, který dostane tak silný životní impuls, díky němuž je odhodlán a schopen opustit svůj dosavadní životní styl, přestože jako smolař má dost vysoké ambice. Jeho sen o kvalitním zaměstnání s vysokým příjmem se pomalu rozplývá po setkání v psychiatrické léčebně s mladou dívkou, která byla až do své plnoletosti pod totální direktivou své matky. Tito dva lidé spolu zažívají menší "road movie", která je dokáže překvapivě sblížit. Je to film, který není nikterak náročný, ale citlivé lidi příjemně pohladí. PS: Musím také pochválit dobře zvolenou hudbu. (01.06.2010)

Milá, pozitívne naladená komornejšia drámička so skvelou J. Wokalek. Prvý krát som ju zaregistroval v Pápežke Jane (2009) kde na mňa urobila veľký dojem, takže som sa tešil hlavne na ňu. A musím konštatovať, že bola skvelá. Postava Leily, duševne utrápenej a krehkej pacientky psychiatrickej liečebne, v jej podaní dostala úplne iný a hlavne prirodzene pocitový rozmer. A aj keď film nemá vyrovnané tempo, je tu možné nájsť pár veľmi pekných emotívnych scénok, ktoré chytia za srdce. 80/100 (23.02.2015)

Bonus: Zaplatím ti, když mi ho teď vyfoukneš...           Vypůjčit si z blázince pacientku a natočit s ní film byl geniální nápad. A primářka je fajn baba, že to filmařům dovolila, hned bych jí za to dal pusu, bréce staré... Docela dementní nápad ovšem byl tu bosou holku pustit na výlet s chlápkem, který je idiot a lúzr (a mě v té roli strašně vadil). Když to jediné smysluplné, co se mu v životě zatím podařilo dokázat, bylo udušení důstojníka gestapa vražením ruky v pěst hluboko do krku. A poté klidně obsadí sám sebe do role citlivého ztroskotance. Tak se nedivte, že jsem se o Leilu celý film strašně bál. A i když mám tolik rozumu, abych se do ní taky nezamiloval (ale bylo by to tak krásné...), rozhodně mi jí bylo moc líto. Obzvlášť když jsem věděl, že jednou to natáčení filmu stejně musí skončit a ona se bude muset vrátit zpátky do ústavu, ke své židli a svému pásku od županu. Škoda. Nejraději bych si zjistil adresu té léčebny a rozjel se za ní teď hned, abych jí aspoň dal pusu, byť jen mezerou mezi železnými tyčemi plotu ústavní zahrady. Ale protože jsem realista, neudělám to. Nechci jí tím ještě víc ublížit. Filmu bych kvůli ní dal i všech pět hvězd, ale jí by to stejně nijak nepomohlo. Ona by určitě jen natáhla ruku přes zamřížované okno a zkoušela ty hvězdičky vysadit zpátky na oblohu... (02.05.2013)