Rio Escondido

Mexická kinematografie si získala v letech po druhé světové válce světovou pověst. Nebyly to ovšem komerční filmy na thema stereotypních milostných příběhů, které upoutaly pozornost diváků všech národů a zemí světa, ale syrově pravdivá a přitom básnivá díla, plná úchvatné krásy. Stačí vyjmenovat několik těchto filmů jako na příklad „La perla", „Maclovia", „Rio Escondido", nebo u nás již uváděná „Vesničanka". Všechno to jsou příběhy o lidech dnešního Mexika, o problémech, bojích a životě prostých mexických lidí, bojujících za lepší a šťastnější budoucnost nejen svoji, ale celé své země. Film „Rio Escondido" vypráví příběh učitelky, která probouzí nevědomé vesničany k boji proti tyranii statkáře. Tento příběh, přestože je přeložen do dnešní doby, není jen příběhem dnešního Mexika. Chce být symbolem dramatu národa, který stejně jako všechny velké národy povstal z krve a kráčí k vyšším a slavným metám. Tak alespoň hovoří autoři filmu. Příběh prosté ženy, která obětovala svůj život pro lid, není vymyšlen. Učitelka Rosaura Salazarová před lety skutečně žila a bojovala. Její hrdinný příklad znamenal pro mexický lid mnoho a je také její zásluhou, že velká část cesty ke svobodě mexického národa byla již překonána. — Film „Rio Escondido", právě tak jako ostatní shora jmenované filmy, je dílem dvou nejvýznamnějších mexických filmařů, jejichž jména jsou dnes už neodmyslitelná v historii světové kinematografie. Jeho scénáristou i režisérem je Emilio Fernández a kameramanem Gabriel Figueros. Společnou prací na všech svých filmech a tedy i na tomto dokázali oba dramatickou stavbou, vedením herců, laděním scén i zachycením nezapomenutelných záběrů představitelů i krajiny vytvořit nejen dokonalý obraz života mexického lidu, ale také vyhraněný národní styl, jemuž se obdivujeme právě tak, jako diváci celého světa. Filmový přehled 11/1955 (11.08.2009)