Réžia:
Dan CurtisKamera:
Paul LohmannHudba:
Bob CobertHrajú:
Karen Black, John Karlen, George Gaynes, Gregory Harrison, Jim Storm, Robert Burton, Kathryn Reynolds, Tracy CurtisRecenzie (12)
Do filmu jsem se pustil poměrně s chutí, ale nemůžu říct že naplnil úplné očekávání, první příběh my přišel nejhorší a vypadal jak to nejhorší z Tales from the crypt, za to druhý už se docela pěkně rozjel a třetí je nejlepší a kdybych ho hodnotil samostatně dal bych mu 5*. Celkově se ale jedná o normální filmík který zkouknete za 70 minut uteče a vy na něj zapomenete, takže zlatá střední cesta 3*. Už se celkem těším na dvojku, na kterou se chystám.(PS: Karen Black je celkem pěkná). ()
K. Blacková coby až téměř One Woman Show (v poslední povídce rozhodně), dokáže utáhnout celý film, jen schází nápaditější scénáře. První dvě povídky jsou psychologická dramata, z nichž v první se ukáže, kdo je kdo. Ve druhé povídce i průměrně filmově vzdělaný divák brzy pozná, jak se to se sestrami má. Třetí o domorodé panence, které není radno sundávat řetízek upevněný kolem pasu, je nejlepší a také jsem si ji jako jedinou pamatoval z dřívějška. Proměna v závěru je povedená. Televizní snímek na podvečer, kdy není nic jiného po ruce. ()
Jasně, dalo by se říct, že tyhle povídky už dne nejsou moc neoriginální, ale mají rozhodně svoje kouzlo, mají svou atmosféru, která je – pokud ne rovnou děsivá – velmi nepříjemná. Už jen to, co provede student s učitelkou. Není to nijak názorné, což je na jednu stranu trochu škoda, ale i tak byste si tohle sami prožít nechtěli. Excelentní je pak třetí povídka a výborný souboj se soškou i pointa příběhu. ()
Prvním dvěma příběhům už trochu škodí stáří, ne že by nebyly dobré, první se mi líbí hodně, u druhého je smůla, že pointu odhadnete zbytečně brzy, ale tyhle zápletky a pointy jsou dnes už poměrně běžné, nepřekvapivé a neoriginální. Věřím ale, že ve své době ještě měly svou sílu a já mám tyhle psychologické hrátky (obzvláště Julie) poměrně rád. Třetí povídka je pak krásně ujetá, ta soška vypadá skvěle a i pojatá je parádně. Představa, že mi něco takového pobíhá a vříská po bytě není moc příjemná. První povídka ****, druhá povídka 2.5*, třetí povídka ****. ()
Osobně nejsem nějaký skalní fanoušek těchto počinů. Většinou totiž podobné trilogie dopadají spíš průměrně a jen zřídkakdy se najde vyjímka potvrzující pravidlo, jako je třeba BLACK SABBATH Maria Bavy. "Trilogie Teroru" patří spíš do průměrné kategorie, hodně dolů jí táhnou dopředu odhadnutelné závěrečné pointy. Ale na druhou stranu na mě velký dojem udělala poslední povídka, která mě i místy slušně vyděsila. Nikdy jsem si nemyslel, že na mě bude mít dřevěná soška s otrými zuby takový účinek. ()
Galéria (5)
Fotka © Anchor Bay Entertainment
Reklama