Devět písní

No, nevím, co si o tomhle díle myslet. Sestříhejte pár živých písní, několik pornografických scén, tři záběry antarktidy a dvě scény, které mají filmy posunout někam dál a vyprávět příběh. Co vznikne? 9 songs. Asi záleží, co od filmu čekáte. Buď budete sledovat odvážný art film, nebo koncert přerušovaný pornem. Nakonec jsem rozhodl hodnotit podle toho, jestli jsem se bavil. Podle jedné hvězdičky asi tušíte, že moc ne. (03.02.2008)

Musím říct, že mě film vcelku i mile překvapil, čekal jsem něco podstatně horšího. Určitě ne docela komplexní studii 1-ročního vztahu mladého páru (samozřejmě se zaměřením na jejich sexuální život; další složky snad nikdo nečeká). Písničky byly celkem fajn a některé se do filmu hodily i textem. A neměl bych nic moc ani proti té Antarktidě, kdyby se zmínila jen na začátku a na konci (při jedné pasáži odehrávající se v zasněžené krajině jsem totiž hypnotizoval obraz slovy: Střih, střih…tak už to do háje střihni!). Za mě to bude čistý průměr. (08.07.2014)

Rogue neposlouchejte, písně od Primal Scream, Black Rebel Motorcycle Club, Dandy Warhols nebo Michaela Nymana přece nemůžou být průměrné. Ani s tím "péčkem" to není tak žhavé, je natočeno něžně a v dobrém slova smyslu obyčejně. Michael Winterbottom si zaslouží body za odvahu, téma ohlédnutí za vztahem dvou lidí dokázal uchopit mnohem zajímavěji než třeba Francois Ozon v 5x2. A film má příjemnou stopáž (kdyby se jmenoval třeba jen "12 Songs", už bych musel jít s hodnocením dolů). (18.03.2006)

V žádném případě nejde o porno (kdo 9 Songs takhle hodnotí, asi porna moc neviděl), na porno velice cudné, citlivé, decentní a proto prožité, zkrátka takhle nějak bych si představoval inteligentní erotiku. Do vkusu se mi trefila i hudba, kapely se mi líbily v podstatě všechny (a to jsem neznal ani jednu :-) ), záběry z Antarktidy byly taky hezké, ale tyhle tři základní složky mi nefungovaly jako celek a pokud se zrovna nesouložilo, nezpívalo nebo neletělo nad Antarktidou, neustále se mi vkrádala do hlavy myšlenka, zda se za civilností dialogů neschovává spíše bezradnost scénáristy. (18.05.2008)

Režisér Winterbottom se nechal slyšet, že tento film natočil proto, že mu vadí, jak se romantické filmy vyhýbají zobrazování sexu. Rozhodl se proto prozkoumat, jestli se dá příběh vztahu dvou lidí vyprávět právě jen pomocí naturalisticky zobrazeného sexu. No a upřímně - asi nedá. Suchým racionálním pohledem jde skutečně jen o lepší porno s hezkými písničkami mezi jednotlivými ,,čísly". Za normálních okolností bych asi takové dílo strhal jako typický art-shit, který si hraje na hrozně zahloubané dílo řešící zásadní otázky existence a přitom přinášející jen bezduché prasárničky. Ale já si to jaksi nedovolím, protože - čert ví čím to je - tento film se mi vlastně líbil a dlouho jsem na něj musel myslet. Má velmi zvláštní, intimní, křehkou, ,,voyerskou" atmosféru; otevřené milostné scény nepůsobí samoúčelně, přestože jde prakticky jen o ně. Slouží jako škvírka, kterou se díváme dovnitř jednoho obyčejného vztahu, až máme pocit, že o těch dvou lidech víme skoro všechno. A když se pak rozejdou, docela to zabolí... Tak že by se nakonec vyprávět výhradně sexem přeci jen dalo? (30.08.2014)