VOD (1)
Obsahy(1)
Film o živote tučniakov cisárskych, ktorí sa každý rok vydávajú na dlhú a strastiplnú cestu naprieč antarktickým ľadovcom, aby sa mohli rozmnožovať. Znesením vajíčka sa však útrapy, ktoré musia podstúpiť pri zrode nového života zďaleka nekončia. Poetický film francúzskeho režiséra Luca Jacqueta získal množstvo ocenení a nominácií, medzi nimi i Oscara v kategórii Najlepší dokument. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (157)
Tento dokumentární snímek má pro mě propastný rozdíl v jeho dvou verzích - ta francouzská verze s hudbou Emilie Simon (tuhle verzi jsem viděl v kině) mi moc neseděla. Ovšem americká verze (i když mě svrbí prsty psát, že něco amerického přebilo něco francouzského) s hlasem Morgana Freemana a nesmírně citlivou hudbou Alexe Wurmana (která tam pasuje jak tučňák na Antarktidu) učinila teprve z tohoto snímku ten pravý požitek. Okamžitě to vystřelilo soundtrack Alexe Wurmana do mých TOP soundtracků. ()
Prenádherné vizuálne spracované dielko o tom, že život v Antarktíde nie je med lízať...tučniaci sú svojou fyzionómiou veľmi komické stvory, ich ťarbavo-rozkošné putovanie mi neraz dvíhalo kútiky hore....no priviesť na svet malého tučniaka je naozaj hrdinský, obdivuhodný čin...skvelé, dojímavé a obdivuhodné!!!! ()
Moc pěkný a zajímavý dokument, který NESKUTEČNĚ pokazili tvůrci filmu tím, že tučňáky nechali "mluvit". Vložené dialogy byly místy tak strašně trapné, že jsem uvažoval o tom, že vypnu zvuk (tak např. "Zatančíme si náš tanec abychom si připomněli lásku, která mezi námi je..." - no prostě typická konverzace mezi tučňáky žejo...:-) ()
Týmto chcem tvorcom veľmi poďakovať za najkrajší dokument aký som kedy videl. Prekrásna príroda, úžasná kamera a hudba. Tí krásni tackajúci sa tučniačikovia ma doslova pohltili a očarili, takisto ako aj ich zmysel pre orientáciu, spoločenskosť, cit, starostlivosť a vernosť. Naopak, čo ma zarazilo, že o nich bežný človek takmer nič nevie, v akých ťažkých podmienkach žijú a čo všetko musia prekonať len aby vychovali malé tučniatko a veľa iných vecí. 90%. ()
Co se mi na tom líbilo? Všechno. Tajil se mi dech nad dokonalostí všech záběrů. Bylo to vyprávěné očima tučňáků. Bylo to smutné, veselé, láskyplné i bolestné. Měla jsem chuť tam vletět a všechny tučňáky zachránit. Jsem pošetilá, když si myslím, že svět spasím sama. Od tučňáků bychom se my, lidé, měli co učit. Už vidím, jak bychom byli všichni soudržní, abychom vytvořili kruh, který nás zahřeje a co chvíli se budou ti na kraji střídat s těmi uprostřed. Možná o to víc jsem si tento dokument užila, že mám tak velký obdiv k těmto překrásným zvířatům. Ale jedno by mě přeci jen zajímalo.. jak tučňáci v tom houfu rozpoznají samičku, když mají všichni stejný vohoz? :D A taky je super, že tam je být obalený tukem nutností. Mohly by se holky modelky něco přiučit :) ()
Galéria (30)
Fotka © Buena Vista International
Zaujímavosti (6)
- Rychlost větru místy dosahovala hodnoty až 150 km/hod. V těchto případech musela být kamera zatěžována, aby neodletěla. (Witta)
- Část týmu se během natáčení ztratila, když je přepadla vichřice na cestě k základně. Byli nalezeni o 3 hodiny později. Jelikož měli omrzliny a další zranění, museli být na základně ošetřeni a léčeni a natáčení bylo na měsíc přerušeno. (Witta)
- Natáčení probíhalo 13 měsíců v drsných podmínkách Antarktidy, při teplotách kolem -30° C. Z toho 9 měsíců byli všichni v absolutní izolaci od okolí. (Witta)
Reklama