Ballet gyoseubso

Prečo je gepard rýchlejší ako antilopa? Prečo slon váži viac ako hroch? Pretože je to skrátka dané prírodou.A prírodou bude asi dané aj to, že som v minulom živote musel byť Kórejcom, pretože ich filmy a skrz ne sprostredkovaná kórejská kultúra, humor, zvyklosti, tradícia a symbolika vo mne takmer vždy spoľahlivo a s veľkou dávkou empatie zarezonujú. Flying boys, ako to je u juhokórejskej kinematografii posledného obdobia zvykom, je vydareným koktejlom jemného humoru s ešte krehšiou romantikou a širokou škálou dramatických peripetií. Nielen načrtáva, ale aj uzatvára viacero tém, od teenagerského blúdenia a hľadania si prvých lások i miesta v živote naprahu dospelosti až po skúmanie rodinných väzieb - od príčin ich krehkých základov až po možnosti zacelenia. Pomaly sa to stáva klišé, ale nemôžem si znova pomôcť - aj táto snímka preukazuje veľké kórejské srdce preplnené citmi, ktoré v rytme tepu dokáže nielen načúvať, ale hlavne rozdávať. P.S: A ako by som si navyše nemohol neobľúbiť postavy, ktoré v jednej sekvencii pozerajú na videu môj obľúbený Save the green planet :-) (10.05.2005)

Vše napsané Adrianem či Lhurgoyfem je pravda, takže opakovat netřeba. Jenže pro mě to všechno nebylo tak nějak dotaženo až na maximální hranici žánru, jež je u tohoto druhu filmu z Jižní Koreje tradicí...Proto nemohu této partičce mladých (a nejen jich, pač v baletu bude dosti nesourodá skupinka lidí...) lidí, jež si buduje svůj život a klestí si jim cestu, dát plných 5. PS : Jedno se snímku upřít nedá - nádherně zobrazené dospívání a uvědomění si sebe sama a životních priorit v okolním světě... (20.09.2006)

Korejské, baletní, zamilované, rodinně dramatické. Už jsem si trošku odvykla, takže tolik korejských jmen a více postav mi trochu dělalo problémy. Ale příběh klasický - nějaký ten kostlivec v každé rodinné skříni, ječivé výbuchy pláče a vzteku, do toho baletní koníček a spousta pozitivních přátel. Pohodový film na nedělní odpoledne. ..ty se tak krásně cpou tím jídlem.. (16.10.2011)

Film, který překvapil, protože byl jiný, než jsem čekal. Ne horší. Jako život. Realistický. Nejednoznačný. Občas sympatický, občas méně. Někdy bez sebevědomí. Balet není až tak důležitý a ani finální scéna o něm není. Romance je víceméně součást děje. Podstatný je příběh o dospívání. Přestože jsem se opakovaně nahlas smál, jedná se o drama. Takové, co občas bolí. A voní po mandarinkách. Jako život. ■ Přemýšlím, jaký film je tomuto podobný. Maličko, ale jen maličko podobný pocit, jsem měl z amerického Whip It. Hledám styčné body. Aha! Dospívání. A i toto režírovala žena. Když tak nad tím přemýšlím, i britské Blafuj jako Beckham má maličko podobnou atmosféru (a je také režírované ženou). Oba filmy mají však jako hlavní hrdinku dívku (a jsou mnohem odlehčenější). No a? Ve Flying Boys je hlavní mužský charakter docela slabý. Chová se do jisté míry jako žena a naopak hlavní dívčí hrdinka je výrazně silná osobnost. Ono to vlastně vše do sebe zapadá :). (30.07.2013)

Tak trochu podezírám autora titulků, že je zprasil a že to způsobilo můj zmatek. Nic to ale nemění na tom, že z filmu jsem neměl takřka žádné kladné dojmy. Z dějového chaosu jsem měl pocit, že scénárista je sedmnáctiletý nadšenec, který nemá nouzi o postavy, události a zápletky, ale není schopný svůj výtvor vnímat jako celek a posoudit, nakolik se mu z těch prvků daří poskládat smysluplný výsledek. Moje schopnost porozumět logice děje a chování jeho protagonistů byla dokonale napálena. Jednu hvězdu dávám za to, že mě film definitivně zbavil obav z toho, že nedovedu být vůči korejským filmům kritický. ...ani toho baletu tam moc nebylo. (17.09.2008)