Raketa na Měsíc

Takovéto filmy hodnotím občas velmi vysoko, díky zábavnosti, kterou poskytují. Zde jsem očekávala něco podobného, zvlášť když se na scéně objevily molitanové "skalní" přízraky, jejichž nebezpečnost spočívala předpokládám v zběsilé rychlosti, kterou dokázaly vyvinout, že před nimi nebylo možné utéct, jinak si to nevysvětluji. Bohužel to bylo to téměř jediné, u čeho jsem se dokázala jakýmkoliv způsobem pobavit, jinak to byla nekonečná nuda, ani ti pavouci to nezachránili, a že Ed Wood točil nejhorší filmy všech dob? Ani náhodou! Takže bod za skalníky a temníky a těším se až si 4.2.2010 ve 22:00 na ČT2 spravím chuť. (30.01.2010)

Nejde o nedokonalé triky, se kterými se nikdo moc nepáral a jejichž úroveň odpovídá spíš třicátým než padesátým létům minulého století - nabízí se srovnání třeba s tvorbou Karla Zemana, který svůj "Vynález zkázy" natočil shodou okolností taky v roce 1958 a jehož "Cesta do pravěku" vznikla dokonce už v roce 1955. Ale to není nejdůležitější, to se dá omluvit - kromě jiného záleží i na množství finančních prostředků, které jsou zrovna k dispozici. Nejde ani tak o značně naivní a hloupý scénář - od začátku je zřejmé, že se nebude jednat o nějaké převratné veledílo, ale o čistě oddychovou záležitost. Jenomže režie je naprosto katastrofální - a tím pádem je všechno v háji zeleném ... popřípadě někde úplně jinde. (29.01.2010)

Je to tak hrozně hloupé... Sci-fi výprava béčkového filmu zlatých padesátek raketou na Měsíc za (dle kolorované verze) modrými ženami s telepatickými schopnostmi. Úsměvné od první do poslední minuty stejně tak i zvráceně zábavné (dnes je to doslova komedie:)). Jednou za čas ochutnat podobné víno není na škodu, člověk ocení, jak daleko a jakým směrem se sci-fi za ty roky pohla, ale ta odvaha tvůrcům točit v podstatě cokoliv je úctihodná. Ten pavouk má však dokonalé oči... Pro Karlos80: ten filmem je Frankensteinova dcera, ne nevěsta:) (29.01.2010)

Raketa na Měsíc je typickým zástupcem béčkového sci-fi filmu z 50. let minulého století. Děj (nepříliš komplikovaný, velmi předvídatelný, ale neskutečně roztomile naivní) obsahuje všechny tehdejší klišé žánru, máme zde „pološíleného“ vědce, co si doma na dvorku montuje raketu, aby s ní při nejbližší příležitosti odfrčel na Měsíc, jeho, z větší části nedobrovolnou, posádku tvoří inteligentní drsňák, sličná snoubenka a dokonce dva kriminálníci. Naši chrabří astronauti, naleznou na zemském trabantu, nepřekvapivě, zbytky humanoidní feminní civilizace, přičemž se jim budou pod nohy plést i měsíční monstra skalníci a temníci (zarážející podobnost s lidským pavoukem, je čistě náhodná). V první řadě musím složit hlubokou poklonu ČT, za odvahu zařadit podobný film do programu. Nestává se příliš často, aby veřejnoprávní televize vysílala nízko-rozpočtové, polozapomenuté sci-fi snímky, které dnešního diváka drtí svou naprostou nevědeckostí (rozuměj nesmyslností), na druhé straně jej okouzlují dokonalou naivitou. Je toho spousta co filmu vytknout, od náboru posádky, až po chůzí pozemšťanů na měsíci. Nutno však podotknout, že Raketa na Měsíc vznikla jako výplň do dvojprogramu autokin, které z valné většiny navštěvují tokající puberťáci o jejichž znalosti astrofyziky, lze úspěšně pochybovat. Před režisérem Richardem Cunhou nestál zrovna lehký úkol, jak s minimem prostředků natočit (za 65 tisíc dolarů žádný velký zázrak nepořídíte, byť v 50. letech se jednalo o standardní rozpočet podobných výtvorů), navíc s nepříliš sofistikovaným scénářem (několik styčných bodů s Flash Gordonem) v ruce, natočit alespoň trochu koukatelný a zábavný snímek. Dle mého názoru, nikomu jej nevnucuji, se mu to podařilo, i přes nepříliš kvalitní herecký ansámbl, pronášející stupidní dialogy a lekající se hadrového pavouka na špagátech, které jsou navíc ještě k tomu vidět. Na druhou stranu snímek nepostrádá tempo a solidní hudbu Nicholase Carrase. (11.04.2015)

Jedna hvězda za nostalgii,druhá za spoustu,určitě nechtěných,víceméně úsměvných pasáží ,a třetí za to ,že chápu jak to měli průkopníci a fandové tohoto žánru kdysi těžké(ovšem ve srovnání s tímhle je naše,jen o pět let starší,Ikarie XB 1 neuvěřitelně fascinující skvost),-no a dál už bych se v tom nerejpal. (29.01.2010)