Zmiznutie

Režisérovi a scenáristovi Rianu Johnsonovi se podařil husarský kousek - natočil žánrovku film-noir a zasadil ji do současného středoškolského prostředí, aniž by to působilo jakkoliv směšně. Místo drsných detektivů, mafiánů a zkorumpované policie zde figurují převážně středoškolští studenti, kteří ale do jisté míry naplňují pro tento žánr zažité stereotypy. Záhadu tentokrát místo typického soukromého očka řeší řadový student, který má ale oproti ostatním pod čepicí, spoluhráče a informátora mu v této mysteriózní hře dělá obrýlený šprt, nezbytná femme-fatale zase chodí se zástupcem školního fotbalového týmu a o šéfovi podsvětí, kterému je 26 let, se říká, že je dost starý. Většina těchto postav vzhledem k svému věku stále bydlí u rodičů, a tak se zde najde i několik humornějších situací - například samotný šéf podsvětí má svou kancelář ve sklepě rodinného domku a pokud se svými kumpány někdy zasedne v kuchyni, aby jednal o obchodu s drogami, jeho laskavá matka mezitím všechny obsluhuje, nalévá jim džus a nabízí sušenky. Hlavní hrdina zase řeší problémy s docházkou a schází se s důležitými osobami u školních skříněk. Film je originální právě v tom, jak mísí svět dospělého žánru noir se středoškolským životem a režisér si zaslouží obrovskou pochvalu za to, jak bravurně všechno spojil dohromady. Film vybočuje z řady i díky originálně pojaté práci s kamerou, která je vůči divákovi hodně informativní a mnohdy se způsob snímání podřizuje hrdinově psychickému i fyzickému stavu. Dočkáme se tedy krokového střihu, prolínaček a vynalézavých kamerových jízd. Právě skvělá kamera dobře maskuje i fakt, že Brick je vlastně nízkorozpočtovým filmem a určitá strohost je vykompenzována pečlivě komponovanými záběry a vynalézavou prací se světlem (časté užití protisvětla). Samotná zápletka není nijak zvlášť originální, ctí žánrové konvence, ale její již zmíněné zasazení do světa mladistvých posouvá film na novou úroveň. Brick je převážně chytře napsanou žánrovou hrou se sečtělým divákem (co se konvencí a filmové historie týče), která má opojný vizuál (minimalistický, leč působivý), chytré dialogy, kvalitní herce a nabízí řádnou dávku napětí. 90% (16.08.2009)

V oficiálním textu distributora je řečeno vše podstatné - příběh v žánru drsné školy, odehrávající se ve středoškolském prostředí a se středoškolskými aktéry (většina z nich ovšem vypadá přes dvacet). Nijak výrazně mě to neoslovilo, přišlo mi to především trapné a hlavní hrdina mi byl navíc vrcholně nesympatický, víc nemám co dodat. (11.04.2013)

Tuhle Neo-Noirovku jsem si rychle zamiloval a uz jsem ji stihnul alespon 5x zhlednout a to se k filmum moc nevracim. Skvela temna atmosfera + hudba a zajimava prostredi delaji z tohoto snimku mimoradne dilko se skvelou atmosferou a vzdy kdyz mam chut na potemelou detektivku ze stredoskolskeho prostredi sahnu po Brick. (01.09.2006)

Lynch nelynch, noir nenoir, jedno je jisté. Jak je to, hlavně zpočátku, atmosférické, neubrání se to nakonec sklouznutí k prapodivně nijakému (ano, tohle slovo to celkem přesně vystihuje) artu. I ta lynchovská ujetost se moc rychle okouká. Nicméně Gordon-Levitt zajímavý ... a Nora Zehetner? Mmmmmmm. (12.03.2011)

Žánr filmů-noir jsem se naučil spojovat s představou drsného hrdiny, který, ač schytává rány ze všech stran, si jde tvrdě za svým a přes sérii dlouhých dialogů a přeražených nosů se propracuje až k finálnímu odhalení. Nikterak šokujícímu a většinou zdaleka ne uspokojivému. Zmizení toto schéma naplňuje do posledního puntíku, pouze se na rozdíl od většiny klasických noirů neodehrává někdy ve 30./40. letech, nýbrž v současnosti a ani jeho hrdinové nejsou v příslušných letech. Většinou jde o studenty. Ten hlavní připomíná ve slabší chvilce Harryho Pottera. Stejně jako Potter nadužívá orgán zvaný mozek, čímž drsné detektivy ze staré školy nepřipomíná. Svým štvavým honem za vrahem milované dívky ano. Scéna, kdy pronásledovatele, nabroušeného bijce, odrovná jednoduchou lstí je pěkná velmi, když do sebe nechává opakovaně mlátit, již to zavání scénáristickou snahou udělat drsňáka z někoho, kdo jim není. Nízkorozpočtovost snímku jest patrná z každého záběru, Povětšinou neznámí herci (pouze tvář Emily ze Ztracených by někteří mohli shledat povědomou), minimum „draze“ vypadajících scén a tím pádem největší zátěž nakládána na bedra inteligentního scénáře. Inteligentní však neznamená dost silný na to, aby podobnou zátěž unesl. Občas jsem se přistihnul, že nevím, čí poměr s kým se zrovna řeší a ani jsem nepociťoval potřebu to zjistit. Nepřičítal bych to na vrub snaživých mladých herců (mňamózní femme fatale nechybí), spíše odtažitosti celého filmu. Nejspíš mělo jít o způsob, kterak nám dát najevo, jak vážný režijní počin sledujeme. Naštěstí to není dotažené do extrémů vyvolávajících smích (ač hudební motiv sestávající z asketického cinkání do skleněných lahví k tomu směřuje). Nejlepší je přistupovat ke Zmizení jako ke studentskému filmu. Učinil jsem tak, s přimhouřením očí přežil několik nudných dialogů, žasnul nad skromným množstvím bravurních režisérských nápadů a naplno si vychutnal úžasnou komplikovanost způsobu, jak si postesknout nad chybějícími cihlami v našem životě. Stačí totiž odebrat jednu a zřítí se celá zeď. 75% Zajímavé komentáře: mm13, numi, silent cut, arkie (20.01.2008)