Broučci

Jako malý jsem tento večerníček nikdy moc nemusel. Neměl jsem nikdy rád loutkové večerníčky. Ale teď s odstupem času jsem schopen jej konečně ocenit. Ale ne jen jako seirál, hlavně jako knihu a pak až jako film. Hodně lidí to nemá rádo kvůli těm řečem, co jsou vedeny. Hlavně směrem k bohu a poslušnosti. Je třeba si uvědomit, že kniha byla napsána roku 1876 a dětem! Dnes už by se to muselo hodně přepracovat, aby děti zaujala. Každopádně hodnotím i jako knihu i jako seriál a mám jasno. Skvost našich pohádek pro nejmenší! (04.01.2012)

Pěkná knížka to jo, a bez nějakých větších pochyb. Naprostá Karafiátova klasika to také. Povinná četba mých rodičů před mým spaním, jó to muselo vždy bejt. Ale tento večerníček v tomto podání a s tímto vypravěčem (nic proti panu Hartlovi, určitě je to jinak skvělý herec) mě bohužel nikdy nedostal a neoslovil. Nicméně animace celkem ušla. Stále jsme v ní na mezinárodní špici. A za mnohé vděčíme právě panu Trnkovi, který byl jeden z prvních a v jeho šlépějích teď pokračují jiní, daleko mladší generace nadějných animátorů, mezi které patří i paní Pospíšilová. Nikdy ale nezapomenu na magnetofonovou kazetu kdy se z jejího pásku každý večer před mým usínáním, linul nezaměnitelný vypravěčský um v podání mistra Karla Högera či Františka Smolíka.. Teď už přesně nevím kdo, ale natom už dnes nesejde..A ještě jedna věc, broučky chtěla a původně jej zamýšlela natočit i Hermína Týrová ale měla tu smůlu že žila a pracovala v jiné době, tedy v době kdy vadilo že jej napsal evangelický farář a že se broučci modlí k pánu bohu. Je to škoda, protože to právě mohl být ten největší režisérčin majstrštik, i když by o tom mnozí polemizovali. (14.12.2006)

Protikladně přijímané, zčásti liberalizující, zčásti naopak až příliš nábožensky pojaté pojetí druhé filmové verze Karafiátových BROUČKŮ přes všechnu profesionalitu se v nejlepším případě jen blíží svému předchůdci z druhé poloviny šedesátých let. Jakkoliv Jan Hartl patří k silným stránkám této barevné verze, celkový dojem z pojetí seriálu zaostává nad rozrůzněnou hereckou obcí první verze. Mnoho proto udělal - pokud mne paměť neklame - Karel Höger, ale na úrovni byli tehdy i další protagonisté: František Filipovský, Libuše Havelková, Aťka Janoušková, Jiřina Bohdalová. Skromnější výprava tehdy znamenala o poznání hlubší divácký prožitek. Diskutabilní je i vypuštění nemilosrdného konce Broučkovy rodiny, kterému se autoři vyhnuli. Ve svém souhrnu však i toto ztvárnění přináší nevšední divácký zážitek, který se zdaleka neomezuje na dětskou část publika. (13.07.2010)

Tak vím, že se jedná o uznávaný večerníček. Nechtěl bych mu všechny jeho klady brát. Ale mě osobně neoslnil. Bylo to takové suché, smutné, působilo to chvílemi i depresivně. Trochu staromódní. Život broučků, by se dal přirovnat k životu lidí v první polovině 20.století. Něco do sebe to sice má, ale tento typ večerníčku nemusím. (27.03.2011)

Broučky si pamatuji z dětství, tyto příběhy se mi líbili, ale dnes dokážu spíše ohodnotit to nápadité ztvárnění a výtvarné propracování pohádky. Za chválihodný považuji i dabing. Není tam ale ta špetka humoru, co si u pohádky vybavuji a ta mi tam trochu chybí. Nicméně, považuji Broučky jako jedno z těch povedenějších českých děl a proto uděluji 4* (29.03.2010)