Obsahy(1)
Pánové! Je zle! Jede k nám revizor! Kristepane! A inkognito! Krátký popis: Kdo by neznal notoricky známý začátek hry Revizor ruského klasika N. V. Gogola. Hrál se na mnoha jevištích, památná inscenace je ta z konce 60. let z Činoherního klubu, v níž hostoval Oleg Tabakov. Tato inscenace se stala úspěšná i pro svůj politický podtext, který si v něm každý v tehdejších letech totality rád našel. Pozoruhodné je, že po mnoha desítkách let není hra o nic méně aktuální. Genialita autora, patrně. I v jednadvacátém století bují úplatkářství, protekcionalismus, lemplovství, požitkářství, snaha vyšvihnout se na ohnutých zádech druhých, submisivita k nadřízeným... A osvobozující smích nad tím vším a stále stejným lidským hemžením, které se projevuje konstantně napříč věkem právě proto, že vyvěrá z lidského charakteru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (35)
Я пригласил вас, господа, с тем, чтобы сообщить вам пренеприятное известие: к нам едет ревизор. 1) Kabaretní přehrávání neboli "karikování...karikatur" (kleopatra) mi moc nesedlo. 55letý Jiří Lábus (hejtman Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovskij) i 50letý Oldřich Kaiser (falešný revizor Ivan Alexandrovič Chlestakov) mají svou hereckou rutinu, která je fantastická v autorských pořadech, zajímavá v některých filmech, a jejíž absence je velkým kladem v jiných filmech. Rovněž 50letá Simona Stašová (hejtmanova žena Anna Andrejevna) parodicky přehrávala. Na tupé zírání úspěšně vsadila 31letá Kateřina Hrachovcová (hejtmanova dcera Maria Antonovna). Nejvíce se mi líbili 59letý Jiří Pecha (statkář Pjotr Ivanovič Bobčinský) a 63letý Zdeněk Dušek (statkář Pjotr Ivanovič Dobčinský nebo jsou obsazeni obráceně, ani nevím). Zvláštní do této frašky snad až nepřípadné pojetí role předvedl 63letý Josef Dvořák (Chlestakovův sluha Osip)._____ 2) Nikolaj Vasiljevič Gogol napsal Revizora ve svých 27 letech. Petrohradské premiéry v roce 1836 se zúčastníl sám 40letý Mikuláš I., který hru po zhlédnutí komentoval: Ну и пьеса! Всем досталось, а мне более всех. Postavy Revizora se dostaly v roce 2009 dokonce i na ruskou poštovní známku. ()
Dobře zpracovány film podle známého Gogolova Revizora. V tomto filmu můžeme spatřit českou hereckou špičku, ale herecké výkony některých hlavních představitelů jsou velmi špatné a to zejména Kateřiny Hrachovcové a Josefa Cardy. Také souhlasím, že Kaiserovo přehrávání bylo až příliš. Avšak pomůcka k maturitě je to velmi dobrá. ()
Zatímco kniha a některé filmové verze Revizora apelují na svědomí a text i herectví jde víc pod povrch věcí, tato verze se zaměřila na karikování už tak karikatur ve snaze diváka hodně pobavit. Mě to ale v žádném případě neuráží, naopak, je jen logické, že každý režisér hledá "svůj" přístup a pokud je ještě Oldřich Kaiser v takovéto formě, tak já se královsky bavím. ()
Bohužel, Polesného Revizor je nedobrá inscenace. Oldřich Kaiser je přesvědčivý jen v první poloze - člověka na dně, bez peněz, který musí žebrat o kus shnilé ryby, protože hostinský už nechce dát na dluh. Ve zbytku - již jako obávaný a vážený revizor - se chvástá spíše ve stylu svých televizních vystoupení než ve shodě s ostatním hereckým ansámblem (který je natolik nesourodý, že inscenací boří ještě více). Hvězdičky dávám za úvodní monolog Chlestakovova sluhy v podání Josefa Dvořáka. Tak úžasnou a smutně svíravou hereckou miniaturu jsem v televizi velmi dlouho neviděl. ()
Problémem Oldřicha Kaisera vždycky bylo, je a bude přehrávání. A právě na Revizorovi se to dá demonstrovat. Dokud je Chlestakov umolousaná nula a nemá na zaplacení hotelu, je Kaiser výborný, decentní, uměřený, dokonalý. Stejně tak v situacích, kdy mu ještě nedochází, že ho všichni mají za obávaného revizora. Jenže pak už je zas všechno ve starých kolejích: humpolácky divadelní manýra, přehnaná dikce, grimasy, šaškování, trapnost. Zajímavé ve srovnání s Jiřím Lábusem. Jeho Hejtman prochází stejným vývojem v opačném směru, a přesto Lábus po celou dobu udrží pokerface zkušeného komika. 50 % ()
Reklama