Outsider

*SPOILERY* Klíč k tomu, proč si Kári zvolil zdánlivě odtažité a jen rámcově související příběhy soudce a "asociála", může spočívat v jednom zdánlivě nedůležitém detailu, který ale režisér "záhadně" zdůraznil. Jedná se o dvojitou scénu s kolečky papíru z děrovačky, které na sebe nejdříve zoufalý soudce sype a o něco dále, při stejné činnosti, je outsider Daniel označí za díry (načež je opraven, že se jedná o ústřižky, díry že jsou v papíru). Tahle "psychoanalytická" drobnost poměrně věrně vystihuje obě protikladné postavy: soudce má vše, přesto mu stále cosi chybí, cosi ho vykořeňuje a žene do zoufalé samoty. Daniel nemá nic a po ničem netouží, k systému (velkému druhému) se staví s naprostou pasivitou, která nemá nic společného s revoltou, mnohem více s nepochopením, že tu vůbec nějaký "symbolický řád", jemuž jsem podřízen, je. Právě Danielova indifirence k předmětu touhy a "trhlině" ve skutečnosti je nakonec to, co mu umožňuje být šťastný (jeho příběh nápadně připomíná post-hipísáckou poetiku kodaňské čtvrti Cristiania – už tu neběží o vzpouru, jen o trochu zastydlou paralelní existenci "vedle" velkého druhého, s nutností akceptovat alespoň rámcová pravidla zodpovědnosti). Naopak soudce, obhájce a zástupce řádu, je odsouzen k nespokojenosti a k samovolnému zmizení – není pro něj místio ani "v", ani "vedle" systému. Outsider tak není ani tak o revoltě, jako spíš o možnosti paralelně existovat – jeho naivní mlčenlivý konec se mi v mnohém líbí. I když dává odpoveď ano, nechává dveře pootevřené. V jádru je to další chvála prosťáčků, ale díky výborné druhé linii s mužem, který zmizel, se drží při zemi a narozdíl od svého hrdiny neztrácí kontakt s realitou. (11.01.2011)

Film o štěstí, neštěstí, lásce a zklamání...takových už bylo hodně, ale přesto na mě tento působí jinak, nemám pocit, že už jsem to vše viděl tisíckrát. Čím to je? Snad tím, že je černobíly? Těch ale je obzvláště v poslední době spousta. Tak snad přesvědčivými hereckými výkony? To by ještě taky nebylo nic zvláštního. Možná tím, že neuvěřitelě lehce přechází mezi nezávaznou a nápaditou komedií a mezi filmem až místy symbolickým. Nevím, ale důležité je, že to, dle mého názoru, všechno dohromady funguje. (29.03.2006)

36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - FOKUS: ISLAND - Retrospektiva: Dagur Kári (Voksne mennesker / DARK HORSE / Outsider) - Chvílemi nesmyslný film, s nerealistickým dějem, ale pokud to člověk neřeší, nastane zadostiučinění... - 27. 7. 2010 - kino Slovácké divadlo - Uherské Hradiště - 85% (03.08.2010)

Slabina filmu přichází v momentě, kdy se na scénu dostaví soudce (Morten Suurballe). Tedy ne hned, po chvíli. Soudci totiž rupne v kebuli a bez zjevné motivace dalo by se říci rezignuje na svůj současný „konzumní“ či tradiční způsob života. Většina motivů točících se kolem soudce je pak plná rozjímání, přemítání a popravdě řečeno ničeho. Prázdnota a nuda gigantických rozměrů, která vás opravdu nemile překvapí v poslední třetině filmu, sráží celý projekt na lopatky. Kdyby šlo o pět minut vprostřed filmu, bral bych to, ale když má člověk chuť z kina odejít a když tak neučiní, tak toho následně litovat – to už je silné kafe. Více textu na FILMKABI.NET (20.01.2006)

Kaurismäkiovský Príbeh outsidera s príťažlivým vizuálom, účinným humorom, pôsobivým zakončením (zachraňujúcim film pred rýchlym vyšumením), ale aj s priehľadnou melanchóliou, zbytočnými epizódkami a letargickým tempom, ktorým zbytočne riedi svoje silné stránky. Kári nakrútil obyčajný film o obyčajom človeku, severského brata Gersterovho Old Boya s oslabenou schopnosťou hlbšieho zásahu diváka. (29.01.2016)