Sůl a oheň

Úlet. Pokud by se Herzog držel nějakého osvědčeného tuctového modelu, dopadlo by to mnohem lépe. Začátek s únosem ještě jakž takž ušel, ale jakmile se skupina vědců dostane na ředitelské sídlo, začne sled úmorných dialogů a filosofického blábolení, u něhož mě udržel jen snažící se Shannon, ačkoliv to, co jeho postava vypouštěla z úst, bylo na psychiatra. To horší ale mělo teprve přijít a to když hlavní hrdinku na druhou polovinu filmu odvezli -SPOILER- do solné pouště. Touhle pasáží už jsem se musel proklikat. Samotný závěr, který odhaluje celou "zápletku" je stejně střelený, jako celý film. Herzog už by toho měl asi také nechat. 25% (18.09.2017)

Přiznám, že snad poprvé jsem z Herzoga poněkud zmatený.. Sice chápu proč to natočil jak to natočil, ale už nechápu co tím chtěl říct (jestli vůbec něco). Lidi tady píšou něco o ekoagitce, ale osobně vůbec nevím kde to berou. Mám naopak pocit, že ten náznak ekotématiky slouží jen jako čistě formální záminka k tomu aby nás Werner mohl (zase jednou) vzít na čistě atmosférickou a poetickou výpravu na místo které je jak z jiné planety. Možná, že ten smysl je právě v tom, že to žádný smysl nemá. Není to o ekologii, není to o politice, není to o charakterech..možná to nakonec není ani o té poušti... (17.12.2017)

Michael Shannon se snaží, seč může, ale takhle prostě lidské bytosti nemluví. Herzog si chtěl natočit dokument o ekologické stopě, ale neměl dostatek materiálu, tak tuhle agitku natočil jako hraný celovečerák a neobtěžoval se ani předstírat, že by film měl nějaký jiný účel. "Thriller" to není, bylo tam spoustu humorných momentů, u kterých se však nikdo z kina nezasmál, jen jsme se nevěřícně kroutili v sedačkách a vyhlíželi konec. (01.04.2017)

Werner Herzog si rád povídá sám se sebou. V dokumentárních filmech osobně a prostřednictvím obrazů, v hraných filmech, jako je tento, prostřednictvím obrazů a herců. Pro někoho je radost této samomluvě o umírajícím světě, více audiovizuálnímu eseji než filmu, naslouchat, pro někoho je to nebetyčná nuda. Tak to prostě je. Svět umírá, ale ještě pořád je v něm Řím... (19.09.2022)

Po Královně pouště, prvním tvůrčím selháním v kariéře Wernera Herzoga, přichází film, který je objektivně řečeno mnohem horší, ale taky je strhující a na rozdíl od mdlého velkofilmu svůj. Mám rád, jak se Werner dokáže rozplývat nad banalitami a mísit svou inteligenci s určitou naivitou a čistotou. Sůl a oheň určitě není jeho vrchol, ale další těžko uchopitelná filmová esej. 3 a 1/2, zaokrouhlenu nahoru primárně v důsledku celkového nízkého hodnocení. Kdyby se tu Herzog vynášel do nebes, byl bych první, kdo by poukazoval na nedostatky - ale takhle bych radši dal najevo, že ani tenhle jeho film není radno smést ze stolu. Nejen kvůli nádherné kameře. (24.04.2017)