Interview podle van Gogha
Interview
Réžia:
Theo van GoghScenár:
Theodor HolmanKamera:
Thomas KistHudba:
Rainer HenselHrajú:
Katja Schuurman, Pierre Bokma, Theo Maassen, Ellen Ten Damme, Michiel de Jong, Tinoes Fenanlamrer, Monique Meijer, Theo van GoghObsahy(2)
Originální snímek tragicky zesnulého nizozemského režiséra Théa van Gogha brilantně vypráví jednoduchý příběh. Politický novinář je přinucen udělat rozhovor s bezvýznamnou hvězdičkou televizních seriálů a raději by sledoval odstupování holandské vlády, než být s ní v jedné místnosti. Herečka také není rozhovorem nijak nadšená a mezi dvojicí se rozpoutá konverzační bitva s působivým finále.
Kvalitní herecké výkony, vypjatá emocionalita a minimalismus prostředí dodávají filmu jedinečnou atmosféru. Van Goghův film se kromě kratičkého prologu a samotného závěru natáčel pouze pět dnů v bytě herečky Katji Schuurmanové, představitelky hlavní ženské role.
Ve Spojených státech vznikl remake s názvem Interview režiséra a hlavního představitele Stevea Buscemiho.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (57)
Minimalistická, dobře zrežírovaná a uspokojivě zahraná v podstatě divadelní jednoaktovka. Vzhledem k poctivosti autora i obou protagonistů, kterým se podařilo vysoké tempo a napětí udržet víceméně po celý vyměřený čas, nelze než ocenit. Nicméně pointa je i přes svou naléhavost a tragičnost pro poněkud vyčerpaného diváka určitým vysvobozením a po hodině a půl sledování vypjatého setkání dvou nešťastných lidí nemůže působit natolik šokujícím způsobem, který jí autor pravděpodobně přikládal. Hodnocení: 75%. ()
Nebyť toho dosť prehnaného záveru, bolo by to u mňa aj za plný počet hviezd. Vynikajúca komorná dráma dvoch frustrovaných ľudí. Starnúceho politického novinára a mladej vychytenej herečky. Otázka znie, kto z koho. Ak sa však chcete dozvedieť kto sa stal víťazom musíte si pozrieť tento film, z môjho komentu sa to samozrejme nedozviete. 80% Videné v rámci Challange tour - 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Film islamským teroristom zavraždeného holandského režiséra je pôsobivým stretnutím dvoch životných stroskotancov. Film mi najviac pripomínal filmy Tape - svojou mininalistickosťou celý film je konverzačka v jednej izbe a svojou emocionalitou Kto sa bojí Virginie Woolfovej. Ide o interview soap herečky s politickým novinárom, ktorý by bol radšej pri odstupovaní holandskej vlády ako by robil toto interview. Rovnako daná herečka nie je dvakrát nadšená týmto rozhovorom a medzi dvojicou sa rozpútá pôsobivý konverzačný súboj s vydareným finále. Kvalitné herecké výkony sú dalšou devízou tohto filmu a už len kvôli tomuto filmu je Thea Van Gogha škoda. ()
I s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo. U Interview podle van Gogha to platí dvojnásob. Jedna hlavní scéna a dialog dvou zcela odlišných osob. Inteligetní reportér pro bulvární plátek a krásná braková herečka. Přesto mají něco společného. To samo o sobě nezní něják příliš zajímavě, ale finální podoba je výborná. Tyhle dva si dávají pěkně do těla už v úvodu interviewa, následně si pak se sebou hrají a zkoušejí se. Závěr má trošku vážnější podobu, ale tu zde nebudu prozrazovat. Asi nezajímavější na tomhle filmu jsou herecké výkony, které byly opravdu prvotřídní. Je to zvláštní film určený spíše pro náročnějšího diváka. Pokud jím jste, neměl by vás minout. ()
Celých 85 minut jsem sledovala emocemi nabitý souboj mezi rozmazlenou, namyšlenou sexbombou se silikonovým zevnějškem a seriózním, inteligentním, citlivým novinářem. Hádky se střídaly se smírem a lichotkami, chvíli měl navrch jeden, chvíli druhý. Nikdy ale nebylo pochyb o tom, komu fandit. A pak přišlo posledních pár minut filmu a všechno bylo jinak. Jednoznačně intenzivní zážitek se šokujícím závěrem a skvělými hereckými výkony. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (4)
- Přestože si představitelé ponechali svá vlastní jména, nezakládá se film na skutečném příběhu. (darek kartac)
- Film byl natočen během pěti nocí v bytě herečky Katji Schuurman. (Karlos80)
- Režisér Theo Van Gogh chtěl natočit americký remake tohoto snímku, avšak 2. listopadu 2004 byl cestou do práce zavražděn vrahem marockého původu Mohammedem Bouyerim. Producenti se však po čase rozhodli pokračovat ke Goghově poctě v původním záměru a v roce 2007 projekt realizovali. (darek kartac)
Reklama