Následky lásky

S užívateľkou mat.ildou mám dlhodobo zhodný názor na mizerné filmy. A Následky lásky považujem za mizerný film. Hrdinsky som ho dopozeral do konca a som presvedčený, že ani režisér presne nevedel, čo chce vlastne nakrútiť. Lebo ten spomalený kolobeh života hlavného hrdinu, prerušovaný nepochopiteľnými vsuvkami, rýchlymi vysvetlivkami, nelogickým správaním a nedotiahnutými sekvenciami môžem považovať iba za chaotické a nepodarené dielo a je mi zatiaľ úplne jedno, že Sorrentino sa preslávil úplne iným filmom. (02.04.2015)

Nepatřím mezi ty uživatele, kteří mohou srovnávat tento snímek s jeho jinými filmy, ale jedna věc je jistá, že Paolo Sorrentino patří mezi ty, kteří vědí jak na sebe upozornit. Je to jeden z mála filmů, který mě od začátku nutil být soustředěný a vnímavý vzhledem k vyvíjejícím se událostem příběhu o osamělém muži Titti Di Girolama, který vedl velmi zvláštní způsob života. Možná jako já si budete dost dlouho klást otázku proč působí celou dobu tak odtažitě, bezútěšně a zasmušile. Odpovědi se vám dostane, ale mně žel konečný vývoj událostí až tak neuspokojil a vyvolal ve mně trochu protichůdné pocity. Ale to je také mé jediné minus celého filmu, který byl jinak velmi vyjímečný, originální a navíc s výbornou kamerou. A zcela určitě se musím podívat ještě na nějaký jiný Sorrentinův film.75% (14.09.2012)

Že by intelektuál a vytříbený estét Paolo Sorrentino spáchal běžnou žánrovku? Ale kdeže. To jen rafinovaně a s jemným sarkasmem tahá diváka za fusekle. Poněkud mi to, jak nakládá s diváckým očekáváním, připomnělo Coenovic bratry a jejich Tahle země není pro starý. Ovšem s tím, že Sorrentino je přece jen komornější, pomalejší a jeho kousek má vyloženě klubový charakter. Kdepak, Následky lásky nejsou primárně o zločinu, spíš o pocitu životní prohry a především je to film o pomstě. Pomstě až za hrob, kde klíčem k pochopení celého filmu je úvodní scéna, kde se antihrdina příběhu podívá oknem ven a sleduje pohřební průvod. Když pochopíte, že jste před deseti lety zemřel, nemusíte se už ohlížet na následky. Toni Servillo podává soustředěný výkon a dokazuje, že patří k elitě současné italské herecké scény. Celkově mi tohle drama přišlo v pořadí jako druhý nejsympatičtější Sorrentinův kousek, jakkoliv určitě není pro každého. Celkový dojem: 80 %. (13.10.2016)

Vemte hutnou atmosféru korejských gangster movies o "tichá voda břehy mele" (A Bittersweet Life), přidejte trochu techna jako od Tykwera, uhrančivě divokou kameru a grandiózní výkon Toniho Servilla a... a voilá máme tu asi nejlepší italský film, který jsem kdy viděl. 85 % (01.07.2013)

Už dlouho jsem neviděla takhle vycizelovaný a přitom neokázalý film. Téměř každý záběr je malým uměleckým dílem, téměř každý záběr vypráví příběh jedné samoty. Kde asi je ta hranice, kterou když překročíme, tak už nikdy nenajdeme cestu zpátky k lidem? Můžeme je pak zahrnovat přemrštěnými dary, ale to už bude pozdě, protože ten pravý kontakt je navždy přetržený... i když…možná každý z nás má někde svého přítele, kterého sice dvacet let neviděl, ale který si na nás stejně – čas od času – vzpomene. (05.09.2011)