Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

konečně nějakej českej film,kterej se netopí v absurditě sama sebe.prostě takové neuhlazené na nic si nehrající drama ze života,ne jak v jinejch rádoby českejch uhlazenejch dramatech,kde navoněný,vyfintěný hvězdíčky fňukaj jak maj těžkej život,a průměrný hloupý český divák jim to baští.tohle dílko mě fakt pobavilo,prostě obyčejný lidi,v obyčejným světě s velice dobrými herci a skvělými hláškami,podle hodnocení čsfd soudím,že český divák je stále tupý a omezený.bravo vy. (06.11.2008)

V určitém ohledu je mi tento film velmi sympatický tím, jak se snaží zobrazit reálné lidi v jejich pracovním prostředí a ne uměle vykonstruovaný svět, který předkládá převážná většina komerční kinematografie. Režisér celkem realisticky předkládá portrét zaměstnanců jednoho nádraží kdesi na českém maloměstě. Postavy jsou uvěřitelné, jenže filmu schází větší odpich a přitažlivost. Nemalou část filmu se postavy utápějí v banalitách a kamera jen klouže po nádražních budovách a kolejišti, aniž by zároveň dokázala zprostředkovat poetiku typického českého nádraží. A v neposlední řadě filmu schází kromě dopilování scénáře i lepší herecké výkony ve vedlejších úlohách. Není to vyloženě špatný kousek, ale mohl být mnohem lepší. Celkový dojem: 45 %. (10.01.2009)

Tento paskvil by plným právem zasloužil kategorii odpadu, ale jelikož se nechci zpronevěřovat svým hodnotícím kritériím, protože nejnižší hodnocení dostávají snímky které nezhlídnu až do konce, musím se uchýlit k dvaceti procentům. Důvod, proč obrazovka nezhasla po patnácti minutách, spatřuji v naivním očekávání, že se určitě stane něco převratného, něco, k čemu to nesmyslné počínání postav musí nutně dospět! Bohužel, nekonalo se. Být zaměstnancem železnic, hluboce se urazím a držím hladovku před ministerstvem kultury. Není pochyb, že zajít na naše nádraží a posedět tam jedno odpoledne, nenarazím na žádné individium jen vzdáleně podobné těm pomatencům z filmu, kteří navíc neuměli ty pomatence ani zahrát. A co chtěli tvůrci tímto snímkem říct, to zůstane navždy obestřeno tajemstvím. Nezbývá než čekat, až trend současného českého filmu přehodí výhybku a přestane se zabývat těmi nejpodivnějšími existencemi lidstva a ještě si přitom myslet, že to bude zábavné. (01.03.2009)

Českej film už potřeboval nějakou vzpruhu ve formě obyčejného neherectví a já ji nacházím zrovna v tomto filmu. Obyčejní lidé žijou snad jenom tím malým českým nádražím a všechno se točí jenom kolem něho. Nejhezčí a zároveň nejrealističtější jsou však neherecké výkony, kdy si připadáte, jako že ti lidé jsou skuteční a nemusí nic hrát, což je také dáno neokoukanými herci a herečkami. Pro sprosté slovo nechodí daleko, chlastají jak dobytci a to je přece to, jak to doopravdy je. Děj je místy zábavný, hlavně nějaký hlášky typu "Já sám bych měl blejt do vejšky a chytat to vlastním ksichtem, že jsem ty hajzly kdysi volil.", chch. Ke konci se to sice zvrhne v několik životních tragédií, ale stejně je to pořád tak divně zajímavý. (19.11.2006)

Snímku se podařilo na plátno převést na plátno kus života lidí, který se nikde v reálném světě takto nežije. Takže mě uniká celkový smysl realizace. Poselství o lidech na kolejích, nebo lépe ze železniční stanice jsem v přisprostlých dialozích a amatérsky ztvárněných scénách nikde nenašel. A to se mezi obyčejnými lidmi jak v pracovním procesu či soukromém životě setkávám více než dost. Ono totiž natáčet běžný život není snadná práce. Dílo musí i tak mít silnou myšlenku a nějakou formu. Protože jinak pozorovat jen bezduché fráze je po dvaceti minutách velká nuda. Ve ztvárnění samotném se neobjevila žádná zkoumavá kamera či jiná nějaká filmová neobvyklost a tak si na závěr říkám k čemu tyto snímky vlastně vznikají? K pobavení nejsou, žádné moudro neobsahují, drama to také není, a ve finále jsem slyšel jen obrovskou snůšku vulgarismů. Jednu hvězdu ze zásady, že nepoužívám odpad. (07.01.2010)