Smrtihlav

Viděno již podruhé a s lepším dojmem. Trošku zamrzí že jsem tento film neviděl v době svého vzniku, podobně jako Vránu. Myslím že by se uhnízdil v mém srdci mnohem silněji. Vzpomínám si na prvotní šok, nevěděl jsem o co jde. Film byl divný, úplně jiný než jsem čekal a hlavně strašně utahaný. Nyní když jsem mu dal druhou šanci, musím již uznale pokývat hlavou. Atmosféra výborná a myšlenka přímo vynikající. 70% (27.06.2011)

Zhmotněné noční můry Alexe Proyase, kde v neproniknutelné tmě zůstává naděje v podobě krásné Jennifer. Ze Smrtihlava ční uvěřitelné a přitom dokonale typicky rozdělené charaktery charismatického hlavního hrdiny nebo Sutherlandova výtečně zahraného doktora. A ve chvíli, kdy se všechno začne brát až příliš vážně, dorazí zástup mimozemšťanů, kteří film rázně usadí zpátky do pozice příběhově lacinějšího sci-fi. Komu to ale vadí, když dokáže být tak bezelstně neodolatelné. (25.01.2006)

Proyasovo Dark City je v mnoha směrech fascinující a opět dokazuje režisérovu schopnost pojmout i relativně slabší látku (ano, mytologie je děravá) naprosto strhujícím a bombastickým způsobem. Kromě vypiplaného vizuálu (evidentní ateliérovost vzhledem k příběhu nevadí, naopak, je zcela na místě) a zcela bez debaty nadčasových triků (opět dokazujících, že hmotné miniatury a kulisy budou mít nad digitálem ještě dlouho navrch, digitální efekty se pak objevují v momentech, kdy jejich nedokonalost nevadí a jejich vizuální pojetí podrtrhuje nereálnost a fantasknost situací, v nichž jsou použity) ale bohužel filmu chybí něco, čím by se skutečně zaryl pod kůži. Uznávám, může to být tím, že už jsem před ním viděl mnoho jiných filmů, Dark City se mi ale nedokázalo zarýt pod kůži. Proto "pouhé" 4 hvězdy...PS.: Hodnocen Director's Cut, zajímalo by mě, čím se liší od kinoverze. Je mi divné, že by celý rozdíl spočíval v minutě navíc :)) kdyby někdo věděl, dejte mi vědět, dík... (25.07.2010)

Možno najlepší film 90-tych rokov, geniálny spojením umenia, mainstreamu a braku do kompaktného, fascinujúceho a hypnotického celku. Do prebohato zdobenej metafory. Je ťažké niečo také si vôbec predstaviť. A ak už to vídíme, je ťažké uveriť videnému. Chandlerovská detektívka. Nemecký expresionizmus. Konštruktivistická avantgarda. Absurdné divadlo. Melancholicko-existenciálne obrazy Edwarda Hoppera. Román "Dissipatio H.G." (=Humani Generis) od Guida Morselliho. Tiene v raji od Remarqua. Lo Squartatore di New York od Fulciho. Ľubovoľný film s Veronicou Lake. Niektoré scény majú šancu vstúpiť do filmovej histórie - roztrhanie billboardu s prázdnotou v "zákulisí" ako symbol klamlivosti očividného či dvojminútová sekvencia so sugestívnou premenou robotníckeho tehlového činžiaku na bombastický mramorový veľkoburžoázny palác (s manželmi, ktorí sa pred polnocou bavia o nočných smenách a po polnoci o vyhodení zamestnanca - "To si urobil dobre, drahý"). Žánrovo najnezaraditeľnejší film vôbec. Formálna a obsahová syntéza (takmer) všetkého, čím žila alebo v čo verila či dúfala civilizácia 20.storočia. Čaru tohto temného kryštálu naplneného oslepujúcim svetlom však bude prístupnejší divák, ktorý by radšej do ruky vzal krásny telefón ročník 1949 než najnovší model mobilu. Zabudnite na kolosálny hypercool breakthrough menom Matrix - tam je len niečo, v Dark City je všetko (to, čo bolo, čo je, a - áno, aj to, čo bude). (19.10.2004)

Pěkná temná atmosféra a prostředí, které filmu dodává obrovskou sílu. Netypický příběh, který je velice přijatelný. Poslední dobou mě novodobé filmy unavují. Dark City byla dobrá volba na spravení chuti. Rufus Sewell zahrál dobře, i když místy mi k němu role neseděla. Jennifer Connely sympatická a své kouzlo v temném městě měla... 8/10 = 80% (27.11.2011)