Réžia:
Jonas MekasScenár:
Jonas MekasKamera:
Jonas MekasHudba:
Auguste VarkalisHrajú:
Jonas Mekas, Stan Brakhage, Ken Jacobs, Peter Kubelka, Adolfas Mekas, Andy Warhol (a.z.), Sebastian Mekas, Oona Mekas, Robert Breer (a.z.)Recenzie (4)
Jonas Mekasův mistrovský kousek, jeho velký rozmáchlý dopis životu a filmu. Obrázky a slova evokují vzpomínky z paměti. ()
V čem promlouvá kontinuita skrze záplavu nespojitých střípků z vizuálních deníkových noticek vlastního života, kromě autorova života samého? Je jím i jeden mezititulek s paradoxním sdělením, o to paradoxnějším, čím je film na první pohled i podle tvrzení autora filmem ryze osobním – „Toto je politický film“. Toto? Je politický film? Ano: film předkládá humanismus lidského života, adoraci malého každodenního života nejen v protikladu k jakýmkoliv velkým dějinám, ale - a to je druhý paradox - i v protikladu k onomu vlastnímu životu autora samotného. Humanismus okamžiku proti jakékoliv snaze – vždy nutně násilné – po velikosti a touze otisknout své jméno ve světě a dějinách, ale hlavně resistence proti touze – stejně násilné – připsat jakýkoliv smysl svému životu. Je vskutku hrdinstvím k stáru se ohlédnout za sebou samým a říct: toto neznamená nic. Vše co vidíte a co vidím já, není nic, vše je složeno náhodně, jakékoliv tvrzení týkajících se interpretace toho, co vidíte a co se mi ve filmové vzpomínce dává před očima, je nic neříkající o to víc, o co se snaží být objektivnější, a i kdyby bylo nejobjektivnější (jen místo, datum, čas, kontext), nedokáže poskytnout už vůbec nic, protože o to nic nejde, protože život nemá s tím nic společného. Říká autor. Pro autora existuje jen pocit, okamžik, radost z okamžiku, který splývá s okamžikem čiré radosti z filmování čehokoliv, protože život nemá předem dané důležité či velké události, ale okamžik radosti se může naskytnout v čemkoliv. Proto je tento film jediným filmem Jonase Mekase, který má smysl vidět, protože také poskytuje „interpretační mřížku“ (pokud by mělo „smysl“ používat tento výraz…) pro ostatní autorovy filmy. ()
Jeden starý psychotický chlapík s rakouským akcentem si natočil 30 let života, pak je zrychlil a splácal dohromady, jak je zrovna našel, semtam nabarvil do růžova nebo žluta a periodicky zapnul mikrofon ve svym domácím studiu nejspíš v nějaký psychiatrickým institutu pro seniory a natočil k tomu svoje myšlenky z většiny se sestávající z jeho pobaveného opakování jednoho slova. Nassing, hahaha, all you find is nasing. Nasing. Ale je to výborný, Pro psychologickou analýzu. ()
Film jehož každej frame může bejt potenciální tumblr obrázek. "A film about people who have never any arguments and no fights and who love each other." V podstatě, po celej svůj život sem chtěl vidět film jako tenhle. Konečně sem to dokoukal po dvou tejdnech a přišlo mi jako bych ztratil kamaráda. ()