Réžia:
Nicholas MeyerScenár:
Edward HumeKamera:
Gayne RescherHudba:
David RaksinHrajú:
Jason Robards, JoBeth Williams, Steve Guttenberg, John Cullum, John Lithgow, Bibi Besch, Lori Lethin, Amy Madigan, Jeff East, Stephen Furst, Arliss Howard (viac)Obsahy(2)
Zdrcující drama, jehož kořeny jsou ve skutečném životě. Překvapující pohled přímo do noční můry každého z nás. The Day After - Den po nukleární katastrofě... Jen střípky naděje uprostřed radioaktivního pekla. Drama lidí, kteří přežili atomový výbuch, napínavý pohled na sebezničení, které není možno ignorovat. Den poté - poslední dějství života na planetě Zemi. (ATTACK FILM VIDEO)
(viac)Recenzie (251)
Už nevím, jaká momentální ztráta soudnosti mě přiměla se na Den poté podívat a jaký záchvat autodestrukce mě u něj udržel do konce. Filmům o jaderných katastrofách se vyhýbám stejně úzkostlivě jako otevřeným kanálům. A tohle je otřesný film. Ne že by v něm dnešní člověk, otupělý denními porcemi hrůzy, kterou mu dodávají média až domů, viděl něco, před čím by musel zavřít oči a přidržet žaludek. Bez ohledu na všechny slabiny a nedostatky je Den poté film, u kterého vás přímo na solar zasáhne balvan pochopení, že jsou věci, které je není hrozné jen zažít, ale i přežít. A poslední scéna „to je můj dům“, vám navíc zaručí, že na to už nezapomenete. ()
Jaderná válka v tomto filmu je taková, jak jste si ji vždycky představovali. Ničí životy lidem napříč celou společností: mladým párům, raketčíků, lékařům, farmářům, otcům, synům, bílým, černým, mužům i ženám. Vlastně i zvířatům. To není samozřejmě ironie a výsměch hrozbě možnosti jaderné války, která je teď snad nižší (ale třebas Indové a Pákistánci se také nemají rádi), ale určité konvenčnosti, s níž je toto téma uchopeno. Věřím, že právě takový scénář, jaký má tento film, by sepsal každý trochu nadanější uživatel databáze, mít k ruce pár odborných poradců. Stvoření schematu: seznámení s postavami --> eskalace konfliktu --> odpálení raket --> jaderný "holocaust" --> dny poté, nevyžaduje mnoho přemýšlení. V něm samém není chyba, ale v jeho zaplnění povětšinou očekávatelnými scénami už ano. Nebýt té hrůzy vepsané do tváře lidí, kteří pozorují odpálené rakety a vědí, že to přijde, nebýt úplného závěru, nebýt snahy držet se fakt, nebýt naznačení rozkladu morálních hodnot (scéna zastřelení kovboje), ty silné *** bych nedal. ()
Tohle by se mělo povinně promítati všude a pořád. Jako Černobyl. I přesto, že tvůrci na konci jasně uvádějí, že následky ani zdaleka neodpovídají tomu, jak by to vypadalo v reálu. Což je ještě o 100% děsivější, když po shlédnutí zjistíte jak vás tato ´´umírněná´´ verze, zasáhla. Jen pro silné nervy. P.s. v jedné z menších rolí se objeví Herk Harvey, rež Carnevalu Duší.;-) ()
Nie je žiadnych pochýb, že ide o kvalitnú katastrofickú scifi-drámu, od Vlákien (1984) má však ďaleko. Podobne ako vo Vláknach, aj tu sledujeme najprv len prípravy na vojnu a stupňujúce sa napätie na oboch stranách, potom príde narastajúca všeobecná panika, samotná vojna a vízia post apo. K prvej polovici filmu nemám zvláštne výhrady, tie prišli až s druhou. Kvalitu snímku výrazne zráža povrchné, nepravdivé až naivné spracovanie okolo rádioaktívneho spádu a tiež by som zlepšil spracovanie vízie post apo budúcnosti. Zdalo sa mi to predčasne ukončené a hlavne atmosfericky neutrálne (narozdiel od spomínaných Vlákien). Celkový dojem teda nebol nejak výrazne skľučujúci, ale na pohodlný nadpriemer to stačí. 80/100 ()
Den poté byl jednou z největších událostí v americké televizi. Málokdy se na obrazovkách objeví tak nekompromisně intenzivní televizní film, který by vyděsil tolik diváků. Podíl na tom má ale částečně i to, jakým způsobem byl film tehdy v televizi prezentován. Již několik měsíců před vysíláním připravovala televize diváky na to, že uvidí něco zásadního. Film po scéně jaderného útoku neobsahoval žádné reklamy, po jeho vysílání ho doprovázely diskuze o tom, co diváci právě viděli, a vedle toho televize zřídila horké linky s připravenými poradci. Podstatně sugestivnější zážitek o jaderné hrozbě je nicméně o rok novější britský kvazidokumentární televizní film Threads. ()
Galéria (24)
Fotka © 1983 ABC Circle Films
Zaujímavosti (27)
- Sovětský velvyslanec se jmenuje Anatoli Kuragin, stejně jako postava z knihy Válka a mír Lva Nikolajeviče Tolstoje. (HellFire)
- Americký prezident Ronald Reagan sledoval film viac ako mesiac pred jeho premietaním na Columbus Day, 10. októbra 1983. Vo svojom denníku si napísal, že film bol „veľmi efektívny a zanechal vo mne veľkú depresiu“ a zmenil mu názor na prevládajúcu politiku v oblasti „jadrovej vojny“. (Arsenal83)
- V noci ze středy 31. srpna 1983 sestřelil sovětský stíhač jihokorejský Boeing 747, linka KAL 007, na cestě z New Yorku do Soulu. Deset dnů po katastrofě jihokorejského jumba si nechal americký prezident promítnout nový film Den poté, který ho šokoval. (Jezis_z_nebe)
Reklama