Bostonské zločiny

Edwardu E. Kelleymu v případě druhé právnické divnoeskapády ujel vlak. No, možná že ne přímo jemu, ale produkčnímu týmu rozhodně. Vezměte si Ally McBealovou, vyjměte velkou část humoru, přidejte trochu větší špetku etických problémů, úvahám o životě rovněž přidejte - na serióznosti, HODNĚ uberte na řešení srdečních problémů ženského osazenstva (tohle JE pozitivum;)), zcela se zbavte dost často dost děsných předělávek starých dost často srdceryvných cajdáků, a máte Boston Legal. Ne, to není docela přesné - ještě musíte přidat zcela odpornou kameru jako ukradenou z nějakého diletantského akčního nebo katastrofického filmu, which means "jsem děsně kchůl jak během jedné desetivteřinové věty třikrát zůmnu in a zase aut a při rozhovoru dvou postav to ještě ozvláštním zběsilým prostřiháváním mezi nimi, ain't I?". Jednou jsem se na to díval po dost dlouhém a hektickém dni v práci a málem se mi z toho poletování obrátil kufr naruby. Jisté skupině diváků, která miluje poněkud neobvyklé postavy a životní situace a rozebírání stavů mysli je rovněž baví, má Boston Legal určitě co nabídnout - postavy Jamese Spadera a do jisté míry i Williama Shatnera mě zaujaly a jistě by mě zajímaly i dále, ale jinde toho nabízejí podstatně více a v poněkud stravitelnější formě, tohle je prostě od otce Picket Fences a Chicago Hope dost slabý výkon. Neříkám, že je to jen jeho vina, ale seriál jako takový to u mě má za 60%, tedy lehký nadprůměr. (15.03.2009)

Ze soudního prostředí a podle ukázek to mohlo mít šťávu ale nakonec nemělo. Není to nic originální, ačkoliv by se mohlo znát. Je to opět průměrný seriál, kterých z ameriky dorazilo tuny. Od tohoto jsem ale čekal něco víc, jenže v dnešní době, kdy divák čerpá hlavně ze seriálu, kde hlavní hrdina je minimálně divný se tenhle hodně ztrácí v šedi průměru. 5/10 (19.01.2009)

V rámci televizní seriálové výrobní konfekce jde o objevné a přínosné dílko. Propracovanější charakteristiky protagonistů, pronikavější a věcnější pohled do soukolí advokátní kanceláře, uhlazené a uchu lahodící dialogy, řemeslo, které místy přechází do skutečného hraného filmu v jeho specifické televizní formě. Vnadné tváře i lákavá těla obou pohlaví v takovém ovzduší přestávají být samoúčelným kýčem a dále umocňují divácký zážitek. Zážitek neprůměrného průměru. Je to - a může to být - víc, než jsme čekali. V mém případě určitě. (10.02.2009)

Nechápu, jak je to možné, ale stal se ze mne závislák. Kauzy z Bostonu dávala před časem Prima asi ve čtvrtek kolem 23.30, viděla jsem pár dílů první a druhé série, líbilo se mi to, ale vzhledem k pokročilé době jsem často usnula v reklamním bloku. Nyní jsem tento seriál (naštěstí skoro od začátku) našla v ranním vysílání P.Cool, posléze P.Love. Protože musím být v práci nejpozději v 9, vzpomněla jsem na nahrávání. Takže přijdu navečer domů, pustím si dva díly BL za sebou a většinou se královsky bavím. Alan a Denny jsou k sežrání, Shirley (dle nich) k pomilování, Jerry krásně bručí a poskakuje ... mám to prostě ráda. A občas se vyloženě zaseknu a některou větu si pustím třeba 5x za sebou - např. "Řídil jsem i vesmírnou loď! Denny Crane!" /// Po letech (šesti) se mi podařilo shlédnout poslední 3 díly 5. série, které kdysi Prima pro vypršení práv neodvysílala. Dojetí ze závěrečné dvojité svatby mě přimělo zvýšit hodnocení na maximum. A navíc se mi to pořád líbí a je pro mě příjemné to sledovat. (23.03.2011)

Nepopírám. Mám rád ironii, sarkasmus, klaunství. A pokud tyto ingredience smícháte s inteligentním humorem zasazeným do právnické prostředí, vznikne jeden z nejlepší seriálů zabývajících se danou tématikou. Spader a Shatner si skvěle sekundují, takže jim i rádi odpustíte krapet toho přehrávání, které si oba viditelně užili. A že jsou všechny postavy svým způsobem ulítlé? A co, takový je život, kdo z nás může říct, že je normální? Já rozhodně ne. Jen nechápu jednu věc. Proč je vysílací čas v 9 hodin ráno a ne třeba večer místo turecké telenovely. (11.02.2011)