Réžia:
Jozef MedveďScenár:
Dušan ŠirokýKamera:
Tibor BiathHudba:
Juraj HatríkHrajú:
Dušan Jamrich, Ilona Vaňková, Ivan Vyskočil, Karol Spišák, Dana Homolová, Judita Vargová, Anna Maľová, Ivan Palúch, Peter Rašev, Vladimír Kostovič (viac)Obsahy(1)
Lehkomyslný mladík poprvé výčitky svědomí, když si klade za vinu, že nepřímo zapříčinil tragickou autohavárií svých rodičů - otec mu nedlouho předtím totiž vyčítal jeho nezodpovědný životní styl. Teprve když se setká s partou dělníků, mezi něž přichází po přerušení studia, nachází životní rovnováhu, jeho existence získává smysl i pevnější obrysy. Dokonce se dopustí statečného činu a z plamenů zachrání kamaráda. Dvere dokorán patří mezi ta díla, která v 70. letech zdůrazňovala žádoucně opracovanou a poučkám přizpůsobenou dělnickou třídu jako garanta žádoucích společenských postojů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Diskusia
Jako dokument doby by to bylo vynikající dílo. Celkem pravdivě popisuje uplácení, kamarádičkování na vyšších úrovních společnost. Poněkud naivní (ale záměrně) v popisu čistoty "těch dole" a vy vývoji mileneckých vztahů, které jsou někdy dost nevypočitatelné. Vyznění scény se "záchranou" kamaráda z hořícího polotovaru lodi není rozhodně hloupé, jak by si z popisu díla jeden myslel. Mladí herci občas přehrávají, zvlášť rvačky by zasloužili více střihu, i když jako upoutávavka na tehdejší modu úzlých tesilek a kožených bot to ujde. Jako třešnička na dortu může sloužit scéna s návrhem obchodního manželstvím na zkoušku 2 let :-)