Šimocuma monogatari

Na sladký moc nejsem a volánky a kraječky mne baví asi stejně jako to vyšívání a tak ani docela přesně nevím proč jsem si tenhle snímek tak užil. Značnou měrou se na tom určitě podílela roztomiloučká Kyoko Fukada a její rafinovaně diblíkovitá stylizace, ale celý příběh a způsob jeho vyprávění je originální kombinací absurdit, ztřeštěného humoru a popkulturních narážek (pro nejaponce možná nepříliš srozumitelných, ale o to zajímavějších) a věřím že většinu diváků dozajista pobaví. (10.02.2012)

Roztomilý příběh o přátelství dvou-trochu nepravděpodobných-kamarádek........Od začátku to šlape krásně a většina scén je plná nápadů a vtipu....Problém je, že je to sem tam vyplněné jakousi divnou vatou, která celý film nepříjemně natáááhuje a zpomaluje.......Po zkrácení o cca 15 minut by z tohodle byl totální kult....................Pro japanofily nutnost(né li povinnost), ostatní jen hezky zabijou sobotní večer :) (30.07.2011)

Absolutně šílená "komedie" u které se spíš než pobavíte unudíte. Naprosto šílená ústřední dvojka (motorkářka x rokoková lolitka) je sice celkem sympaticky povedená, ale celý děj je roztříštěn do řady epizod, které sice ve výsledku drží jakžtakž pohromadě, jako celek je to ale naprosto bizarní v tom negativním slova smyslu. Snaha odlišit se je navíc spojena i s vizuální stránkou, takže filmy a zmatenými střihy se nešetří, stejně jako neustálým prudkým světlem přímo do kamery. Tohle je prostě šílený experiment který ale bohužel při všem tom experimentování neskutečně nudí. Měl jsem co dělat abych nemusel vypnout. (17.06.2010)

Při sledování Shimotsuma monogotari se skutečně nelze ubránit byť jen sebemenšímu srovnání s francouzskou Amálkou. Barvitý kýčovitý svět zabydlený svéráznými postavičkami viděný očima neodolatelně dětinské a naivní hlavní hrdinky, která disponuje slušnou vyřídilkou, obléká se do netradičních šatiček inspirovaných historickou érou rokoka a má až čarovné schopnosti, moderní vizuální styl vyprávění plný neotřelých nápadů, spousta humorných situací, vtipná představovačka rodičů, hrdinčino glosování děje.. Jenže! Shimotsuanský příběh je mnohem, ale mnohem šílenější, ještě více, než si snad dokážete představit. A je svým způsobem obscénní. Pokud by se šarmantní a rázná Pařížanka Amélie ocitla v Shimotsumě a stanula tváří v tvář oprsklé Ichiko, tak trochu vynucené kamarádky hlavní hrdinky jménem Momoko, a měla tu čest s jejím slovníkem, okamžitě by s děsem v očích utíkala z Shimotsumy, až by se jí za botkama prášilo.. A co teprve, kdyby potkala toho zjeva, který se pohybuje v místní herně.. :-) Prostě ujetí Japonci se zase jednou předvedli a natočili fantasticky zábavnou komedii, u které když se nebudete smíchy válet na podlaze, tak budete mít poťouchlý úsměv na tváři. (01.09.2005)

Hlavní postavou je půvabná Momoko, co má své vlastní názory na svět a především slušnou zásobu rozkošných šatů a její největší zálibou je mimo nakupování ve stylovém obchodě tvoření vlastního oděvu. Ta se seznamuje se svým opakem, drsnou Ičiko, zdráhající se projevit své city, pro niž je motorka celým životem. Nemají na sebe nejlepší názor, ale když se jejich síly spojí, mohou to dotáhnout daleko. Film vlastně není o ničem, odehrává se v roztomilém šíleném a vtipném stylu. Vizuální stránka je úchvatná, všude plno barviček, něžných krajek a také dobré hudby v kontrastu se surovostí a divokostí života motorkářského gangu, který se řídí zásadou, že ženy nikdy nesmí brečet na veřejnosti. Děj hraje až druhou roli. A to je právě to, co mi tam chybělo. (18.10.2009)