Dobrý ročník

PFF .. Scénář: Marc Klein .. Víno je krásný kumšt. Stejně krásné a hřejivé je také prostředí francouzské Provence, kam nás Ridley Scott zavede ve svém nejnovějším snímku. Příběh je vlastně velmi prostý, jenže tak excelentně zpracovaný, jak jen mohl být a mistrně kombinuje životní ingredience jako jsou práce, humor, láska a víno. Z každičkého záběru pak číší tvůrčí um, lehkost, grácie a radost z jaké vznikl - stejnou radost pak zažívá divák. Scénář je prošpikován brilantními dialogy, kdy nechybí slovní či situační humor ani velká životní moudra (vždyť ve víně je pravda). Casting je také velmi povedený, Russel Crowe však vesele vévodí jinak pestrému obsazení, kde skvostný zadek úžasné Marion Cotillard už je jen pověstnou třešničkou na dortu. Nejzáslužnější práci přesto odvedl právě režisér, který byť při tzv. odpočinkovém filmu myslí na každičký detail, osvěžuje vše mnoha nápady a zavaluje diváka vizuálně pestrým zpracováním (lehké/teplé kamerové filtry, střihy, doslova sluncem zalité vinice i Chataeu apod.). Film Dobrý ročník je zkrátka od srdce stvořená, velmi zábavná, snově romantická podívaná. ___ Jaká to náhoda, že jsem snímek viděl právě v den jedenáctého jedenáctý 2006, tj. v den, kdy se prvně chutná nové Svatomartinské víno a opravdu mi nezbývá než konstatovat, že i to je opravdu DOBRÝ ROČNÍK! (11.11.2006)

Dobrý ročník se v mých očích jen pramálo odlišuje od našich, českých Bobulí. Náprava zkaženého městského člověka skrze víno a lásku děje se snad o něco více uvěřitelněji, nostalgické vzpomínky jsou subtilnější a chytřejší, celý film je o poznání vážnější a řemeslně lépe zvládnutý - toť vše. Slabé víno v moc pěkné lahvi. Možná až bolehlav. Repliky zúčastněných osob jsou totiž zrovna tak bobulovitě, ne-li více křečovité. Ani tolik "básnických" promluv plných "moudrosti" a oslavy krásných žen a vína se hned tak nevidí. Ten tupý kontrast sobecké, městské burzy a rurální idylky má být hlubokým sociálním objevem, roztomilým aspektem filmu či komickým prvkem? Není než hloupou "frází". (10.03.2010)

Úplně jako to víno z Henryho vinic - zápletka důvěrně známá z výtvorů Rosamundy Pilcherové, figurkovité postavy a nevyvedené pokusy o humor by mohly dávat tušit, že z tohoto filmu nic dobrého vzejít nemůže. A heleme se - Ridley párkrát zamává kouzelným proutkem a vyčaruje náladotvorný vizuál, podmázne ho adekvátním hudebním doprovodem a s tisíckrát viděným si pohraje tak, že místo očekávaného odplivnutí se ještě několikrát oblíznete. I ta avizovaná klišé jsou podávána velice decentně a uvědomněle - vlastně tak, že vůbec neruší, ale přetavují se do diváckých jistot, čímž podporují pohodovou, bezstarostnou atmosféru. Zapomeňte na Bobule (beztak Dobrý ročník vykradají, jakkoli to jejich režisér popírá), které opadají a rozpadnou se na prach; to Dobrý ročník může být s časem leda lepší.... (01.02.2009)

Když máte film, v jehož titulcích stojí u produced by a directed by jméno Ridley Scott, asi to nebude žádná unylá zplácanina. Dobrý ročník je dobrým filmem, s vtipnými, do detailu dotažnými scénami, krásnou francouzskou faunou a velmi dobrými hereckými výkony. Jenom přeměna nebo vývoj bezcitného investičního odborníka Maxe v "lidského a žijícího" Maxe nebyla tak výrazná, jak jsem čekal, byla pouze decentní. Výborné jsou flashbacky a pohled na hereckou dvojici Finney-Highmore(nejmladší talent Hollywoodu). Russell Crowe v roli Maxe září a zamilujete si ho stejně tak, jako nádhernou přírodu a prostředí jižní Francie...35 miliónů dolarů(rozpočet)/39 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (13.12.2006)

Film, kde je nebeská modř, sluneční kraj a nádherná Provence plná vinné révy, se vždycky těší u mě dobré pověsti. Nejde vůbec o žádné zářící barvotiskové dílo, či lacinou komerční komedii, ale opak je pravdou, je to natočeno s lehkou svěžestí, vtipně a hlavně s filmařskou profesionalitou, kde režisér Ridley Scott, myslím nepromarnil nic z toho, co tenhle námět nabízel. Po herecké stránce tu na sebe váže pozornost hlavní postava Max Skinnera v podání neodolatelného Russella Crowe, jehož filmový rejstřík je opravdu široký a má v něm i místo pro humor. Ke konci, když už pravidelné titulky lemovaly obrazovku a zmizela okouzlující Provence, jsem dostal fantastickou chuť na skleničku francouzského vína. Nakonec proč ne, moje hodná paní doktorka praví, že v malém množství je víno zdravý nápoj, plodí radost a zahání stesk i chmury. O sodovce se to říct asi nedá? (22.07.2009)