Westworld

Michael Crichton vytvořil během své kariéry velké věci, ale jeho režijní debut dokazuje, že psát a režírovat není totéž, a psát a režírovat dobře, to už není totéž ani trochu:) Z pohledu dnešního diváka si můžu ohledně práce s postavami, výstavby děje a nějaké gradace jen ťukat na čelo (mj. proto, že "problém" tu nastane v polovině filmu, a předtím se neděje nic moc zásadního, krom stoupající frekvence elektronického šumu/hluku v pozadí), ale pokud jde o obvyklé upozornění, že to, co vidíte tady, a přijde vám to okoukané, se tu dělo možná poprvé v dějinách filmu... no, je to tentokrát trochu jinak;) A to tak, že v podstatě vše, co se stane ve druhé polovině v podstatě všem vedlejším postavám (a některým hlavním), skutečně není k vidění každý den:) Wesworld rozhodně stojí za vidění, protože stopáží je to taková jednohubka, a k tomu hudba a ruchy Freda Karlina atmosféře dost přidávají. A aby to nebylo málo, tak je tu k vidění i skutečný milník filmové historie, a sice první použití CGI záběrů. Rozpixelované vidění Gunslingera totiž nevzniklo optickým kouzlem s kamerovým filtrem atd., ale regulérní prací počítačových grafiků. A jen tak mimochodem zrovna to vidění má pro děj svůj význam;) Největším zážitkem je ale herecký výkon Yula Brynnera. Jeho urputný a k člověku lhostejný výraz (doplněný reflexními kontaktními čočkami), strnulá chůze i ostatní nepřirozené pohyby, jsou pomníkem umění velkého herce. Docela by mě zajímalo, co si o této svojí roli - hrané v době, kdy už byl díky Králi A Já a Sedmi Statečným nesmrtelným - myslel. Přece jen obracel naruby svoji ikonickou postavu, a navíc z mnoha detailních záběrů nemohlo být nevidět, že jaksi také během let neomládl. Ale to už není pro moje hodnocení Westworldu podstatné. Podstatné je to, že jsou v něm k vidění pozoruhodné věci, a rozhodně to není film špatný. Bohužel také není ani nijak zvlášť dobrý, takže jsem rád, že jsem ho viděl, ale druhá šance se asi konat nebude. Váhám, váhám, ale asi přece jen těch červených sedmdesát dám. Ale jen proto, že je listopad, a hlavní hrdina má nadčasově odporný knír:) (13.11.2015)

Senzační námět, který se momentálně snaží vytěžit HBO má svůj původ už o mnoho desítek let dříve. Yul Brynner, jako westernový terminátor nahání mladého Jamese Brolina (kopie Chrise Balea) a mě neúplně známého knírače ala Omar Sharif. Dokud jde všechno jak má, není to příliš zaživné, pak se ovšem Brynner utrhne z řetězu a začíná hon napříč divokým západem, perverzním Římem a hradním středověkem. Zajímavé a především zábavné. (18.11.2016)

Westworld - svět ve kterém je dovoleno vše, za účelem odreagování se za nemalé peníze. Všichni, kteří tento svět obývají jsou roboti, jenž vypadají jako lidé a host si může vyzkoušet prakticky vše. Už ten nápad v sobě nese určité kouzlo a přitahuje diváky k tomuto světu (filmu). Vyrazte si s přáteli na dovolenou snů, do doby amerického Západu, kde si můžete postřílet pár kovbojů, popíjet whiskey na baru v salonu, porvat se se šerifem či sbalit lehkou holku. Dovolená snů v nejvychytanějším prostředí, kde se dbalo na každý detail. Na téměř každý detail. Jak už to tak bývá, někde se stane chyba a roboti přestanou poslouchat. Film je i přes své stáří kouzelný. Atmosféra, která vás pohltí od samého začátku, vás nepustí a donutí zírat na film a říkat si - jak tohle dopadne? James Brolin byl výborný a překvapilo mě, že se nedožil konce. Vsázel bych spíš na Richarda Benjamina. Ten se ale ve Westworldu rychle rozkoukal a choval se jako pravý kovboj. Hlavní hvězdou je ale pochopitelně Yul Brynner. I když nedostane tolik prostoru, tak vám utkví v paměti ze všech nejvíce. Jako robot je prostě dokonalý, nedovedu si zde představit kohokoliv jiného. V některých momentech mi dokonce připomínal Terminátora. Nevím, třeba se jím Robert Patrick nechal inspirovat. Závěrečná půlhodinka má opravdu grády a dojde i na pár lekaček. Takhle má vypadat sci-fi. (06.09.2010)

Snímek stojí na zajímavém tématu a originálním nápadu skloubit western a sci-fi a padá na Crichtonově režii a nestabilitě vyprávění. Spoustu scén je zdlouhavých a slibné scény (za všechny závěrečná honička) nemají potřebné grády. Film se rozjíždí hodně ze široka, přičemž pasáže ze středověku a starověku víceméně vyznívají doztracena. Pokud by se Michael Crichton věnoval pouze westernovému světu (či na větší ploše rozehrál všechny tři) a film režíroval zručný režisér, hodnocení by bylo jistě vyšší. Takto jej i přes nesporné klady (neotřelost příběhu, takřka dokonalý Yul Brynner) považuji spíše za pozoruhodný a zajímavý, nežli skvělý a jedinečný. 60%. (14.09.2012)

Zajímavé sci-fi, které odráží úzkosti a temné vize západní společnosti 70. let. Tehdy vznikalo zelené hnutí, šířila se kritika konzumního způsobu života a objevoval se strach z přetechnizované budoucnosti. Crichtonův snímek je o tom, jak zdánlivě dokonalá technika vypoví lidem službu a roboti, kteří mají sloužit v zábavním parku, vyvraždí zákazníky i obsluhu. V hlavní roli vzpurného robota-pistolníka se objevil Yul Brynner. Trochu mi vadilo to spojení sci-fi s westernem, ale pro americký trh to pochopitelně byl klad. Celkový dojem: 55 %. (06.05.2009)